Text od Jany Wünschové a Ivana Jiráska

Turisté z Litoměřic v září odjeli na jih naší republiky do oblasti Českokrumlovska, jednoho z nejkrásnějších koutů naší republiky, za posledními paprsky letního slunce. 

Cestou do našeho dočasného domova v Rožmberku bylo zastavení ve městě Soběslav. Průvodkyně nás provedla historickou částí města do zdejšího hradu, kde je nyní zajímavě řešena knihovna. Prohlédli jsme si zdejší kostel Sv. Víta a Sv. Petra a Pavla a vyšli jsme na jeho vyhlídkovou věž. Shlíželi jsme na sraz historických vozidel na náměstí, který téměř symbolicky zapadal do stylu naší prohlídky. Další zastavení nemohlo být jiné, než seznámení se s  typickou jihočeskou lidovou architekturou ve vesničce Záluží, která je vesnickou památkovou zónou.Ještě než skončilo denní putování, prošli jsme si naučnou stezku Borkovická Blata. Poslední zastavení bylo u zříceniny kdysi mohutného  hradu Pořešín.

V Rožmberku se z nás všech stali na týden zámečtí hosté. Ubytovali jsme se přímo v budově zámku ve výšce 560m n. m. s neskutečnou atmosférou, která vyvěrala z každého koutu jeho chodeb. Umocněním našich pocitů bylo vyhlédnutí z oken, které nabízelo pohled na městečko uložené v meandru řeky Vltavy. Bylo již ponořeno v zapadajícím slunci a když měsíc vystřídal slunce a vyšel nad řeku, magické kouzlo výhledu bylo dokonalé.

Druhý den jsme se vydali do Slepičích hor a větší část výpravy zdolala druhý jejich nejvyšší bod – horu Slepici.. Zbylá část výpravy se přemístila do Benešova nad Černou, kde si nejdříve prošla naučnou stezku v okolí a nakonec jsme se všichni sešli na zaslouženém odpočinku v místní restauraci. Odtud jsme pak odjeli do Besednice a pěšky došli na nedalekou rozhlednu Slabošovka a pokochali se  výhledem do širokého okolí. Poté jsme odjeli do Svatého Jana nad Malší prohlédnout si zdejší kostel Sv. J. Nepomuckého, který je zdaleka viditelnou dominantou kraje.

I letos nás náš průvodce Ivan zavedl na místo, které dokumentuje devastaci pohraničí za minulého režimu. Tentokrát jsme dojeli do poutního místa U Svatého kamene, které zásluhou mnoha dobrovolných sbírek bývalých odsunutých obyvatel, zejména z Rakouska a i jiných přispívatelů, uvedeno z bývalé ruiny do téměř původního stavu. Voda ze zdejší studánky se zázračnou vodou nám dodala navíc sílu na putování do dalších dnů.

V kouzelné ranní rose třetího dne a kolem nás stoupající mlhy v údolích u Malšína jsme  procházeli cestičkou ke kapli Panny Marie Pomocné. Poté jsme dojeli k elektrárně Lipno na objednanou exkurzi. Po jejím skončení jsme dojeli lanovkou k oblíbené Stezce korunami stromů, z jejíž rozhledny byl výhled na přehradu a na okolní pohoří. Vykoupání v horkém počasí v Lipenské přehradě přišlo vhod .

Cestou do Vyššího Brodu jsme se zastavili u přírodní zajímavosti Čertova stěna, která svou tajuplnou krásou inspirovala  B. Smetanu.

V klášteru Vyšší Brod, jsme měli opět objednánu prohlídku s průvodkyní, která tolik zapadala svým zjevem a projevem do atmosféry kláštera.

Čtvrtý den byl tzv. dnem odpočinku. Každý si tento den užil podle svého. Někteří odjeli opět do Vyššího Brodu a prohlédli si Závišův kříž – třetí nejvzácnější památku v ČR, jiní se prošli naučnou překrásnou Opatskou stezkou, nebo se vydali na pěší výlety po turistických cestách v okolí Rožmberka, další šli na prohlídku do hradu Rožmberk a skupinka sedmi nadšenců si zapůjčila raft, aby si splula Vltavu z V. Brodu do Rožmberku.

Pátý den započal prohlídkou klášteru Zlatá Koruna a poté jsme lanovkou vyjeli na horu Kleť do výše 1084m. n. m. Naučnou stezkou Třísov jsme vyšli z Holubova na zříceninu gotického hradu Dívčí kámen a kolem oppida Třísov došli k autobusu.

Šestý den nás nejdříve čekalo dobytí nejjižnějšího bodu naší republiky. Krásnou procházkou jsme z Rakouského území došli k bývalé obci Radvanov, kde se bod nachází. Dobytí Jižního pólu jsme náležitě oslavili a „připili“ si na počest rumovými pralinkami. Pak nás čekalo navštívení dvou malebných měst v Rakousku a to Bad Leonfelden a překrásného dějinami prodchnutého města Freistadt.

Předposlední den jsme prožili v asi nejkrásnějším městě u nás, v Českém Krumlově. Nejprve jsme šli na prohlídku zámku, prošli se zámeckou zahradou s unikátním otáčivým hledištěm, vychutnali si výhled z výšky na město a na meandrující Vltavu. Pak jsme se již ponořili do uliček města, kde dýchá historie ze všech koutů a uliček. Nevynechali jsme ani regionální museum s unikátním keramickým modelem města.

Poslední den nás probudil déšť a přerušil tak týden krásného počasí, které nás provázelo. Jakoby padaly z nebe slzy z loučení s tímto koutem naší vlasti, z opouštění našeho dočasného domova na zámku. Ale zase naplněni a obohaceni mnoha dojmy jsme se vydali na cestu domů. Cestou jsme se ještě prošli za prudkého deště pětikilometrovou Křížovou cestu s 25 zastaveními v okolí poutního místa Římov. Prohlédli jsme si zdejší loretu, památnou 670 let starou lípu, někteří ještě stihli železniční museum. Pak již jen kratičké zastavení na hrázi vodní nádrže 50m vysoké.

Tímto jsme naplnili všechny plánované cíle našeho putování, projeli a prochodili jsme pět pohoří, viděli technické i sakrální památky, hrady, zámky, kláštery, města, rozhledny, naučné stezky, lidovou architekturu, užili si koupání, dokonce i sjezd Vltavy. Pobavili  jsme se v dobré náladě  při dvou společných večírcích a zásluhou horkého počasí jsme ochutnali i mnoho pivních moků v místních hospůdkách.