Sedmihorky

Zdejší lázně vznikly s pomocí doktora Šlechty, jenž byl nadšeným zastáncem vodoléčebných metod Vincence Priessnitze. Zdejší prameny s průměrnou teplotou 8,5 stupně Celsia se mu zdály ideální.  A tak i bylo. Velmi rychle lázně získaly na oblibě. Velmi ráda si sem přijela odpočinout nejen česká šlechta, ale také i rakouská monarchie, a dále tu byli hosté z Ruska, Německa, Turecka i Švédska. Sedmihorky miloval i Jan Neruda, Eliška Krásnohorská, Otýlie Sklenárová – Malá, Marie Hübnerová, J. Bittner s ženou Marií a další.

 

V lázních Sedmihorky se léčily nemoci pohybového aparátu, srdeční onemocnění, chudokrevnost, hysterie, trudnomyslnost, alkoholismus, otylost, astma, syfilis, nervová onemocnění a nemoci močových cest.

 

Zpoza sedmi zdejších vršků (které mohou za dnešní pojmenování Sedmihorek) vytéká celkem 10 pramenů:

 

• Nejstarší je velmi silný pramen Sedmihorka, nebo také pramen Aloisův.

• Naproti němu se pak nacházel Hermínin pramen (později přejmenován na Husův), který se bohužel nezachoval.

• Dále po cestě naleznete Barbořin pramen a poblíž něj pak Antonínův pramen.

• Za nimi jsou pak prameny Felixův a Josefův.

• Další pramen Viléma Vojtěcha byl v roce 1928 přejmenován na pramen Kořenského. Kousek dál je pramen Kořenského II.

• U Smíchouzova rybníku pak naleznete Zdeňkův pramen.

• Přímo v lázeňské kolonádě naleznete Jánský pramen.

• U silnice pod starým lázeňským domem byl umístěn malý pomníček s tekoucí vodou, jenž se říká Elizabethina studna. Tato voda je bohatá na železo.