Pobyt v Břeclavi Lednicko-Valtická oblast

1den Břeclav – 20.06.

Pobyt v Lednicko-Valtickém kraji na jihu Moravy jsme měli naplánovaný na termín od 20. června do 27. června s tím, že je možno si pobyt prodloužit (strážnické folklórní slavnosti).

Vzhledem k problémům se zuby mé manželky jsme museli tento velmi zajímavý pobyt, zkrátit o jeden den. Tak jsme na závěr odjížděli ve středu 26. června domů.

Dopředu jsme si zakoupili jízdenky tam i zpět přes internet a tím jsme měli i zajištěny místenky do všech vlaků. V podstatě cesta tam i zpět proběhla bez komplikací. Do Břeclavi jsme dojeli v 11:52 hod a přesunuli jsme se do domova mládeže na ulici Bří.Mrštíků. Tam jsme se ubytovali a se manželkou Jiřinkou jsme se vydali na obhlídku města. Památek zde ve městě moc není a ani restaurace na večeři – NIC. Navštívili jsme informační turistické centrum. Zajímavý je místní kostel sv. Václava, a to kompozicí zastřešením a věžemi.

Po městě jsme ušli tento den asi 5 km a nakonec jsme skončili v restauraci pod zámkem. Tam točí pivo z místního pivovaru. Buď podlužan anebo kanec.

2den Lednice -21.06.

Ráno jsme odjížděli v 8:15 hod ze zastávky „1. máje“ od Billy. Do Lednice jsme přijeli asi v 8:45 hod na zámecké náměstí. Zašli, jme do íčka a pak jsme se vydali kolem zámku a skleníku podél Zámecké Dyje kudy jezdí lodě k Janovu Hradu. To byl i náš cíl. Šli jsme tam i zpět po ZTZ. U hradu jsme dali občerstvovací pauzu a po načerpání sil jsme se vrátili k přístavišti u zámku a podél Lednických rybníku, pravou stranou jsme došli k Minaretu.  Zděný Minaret, také tzv. Turecká věž, nechal postavit kníže Alois I. Josef z Liechtensteinu podle návrhu architekta Josefa Hardtmutha. Nahoru do výše 65 metrů je 302 schodů.

Cestou zpět k zámku jsme přešli přes lávky na Grottův ostrov s Pekelnou jeskyní a viaduktem. Na tomto našem výšlapu jsme zdolali asi 12 km Od zámku někteří odjeli do Břeclavi a někteří si ještě užívali pohodu lednického areálu.

3den Mikulov -22.06.

Město Mikulov je v jižní části CHKO Pálava a je to oproti Břeclavi, velmi zajímavé městečko. Je to město velmi blízko hranice s Rakouskem, a tak bylo také poznamenáno tzv. železnou oponou, která v minulosti oddělovala východ a západ.

Do Mikulova jsme odjeli vlakem v 8:51 hod. Na místě jsme byli asi v 8:15 hod. Od zastávky to je do středu města asi jeden kilometr. Náměstí je krásné, ale vše je do kopce. Nachází se tam ruina kostela sv. Anny z roku 1623, byla v pol. 19. st. přestavěna na rodinnou hrobku, v níž dodnes spočívá 45 rakví s ostatky Dietrichsteinů.

Ditrichštejnové či Ditrichsteinové nebo Dietrichsteinové jsou starobylý šlechtický rod původem z Korutan,  který se v 16. Století rozdělil na rakouskou a českomoravskou větev. Poslední z rodu - Mercedes Dietrichsteinová stále usiluje o navrácení majetku v Mikulově. Ten jim byl odebrán na základě Benešových dekretů.

Po absolvování prohlídky hrobky, jsme šli na zámek. Vybrali jsme si historický okruh. Pak jsme se vydali po ČTZ přes Kozí hrádek ke kopci Turold. Tam je geopark a jeskyně Liščí díra. Mi jsme si prošli jenom bývalý lom, který má krásné okolní panoramata. Od tam tud jsme na Svatý Kopeček šli v podstatě pohodovou cestou po ŽTZ. Dolu jsme sešli po MTZ – křížovou cestou. Když nám začalo trochu pršet, tak jsme ten čas strávili v restauraci.

Trasa měřila asi 10 km a domu jsme odjížděli zase vlakem.

4den Valtice -23.06.

Do Valtic jsme jeli stejným vlakem jako minulý den. Jedině malý problém byl, že tento den byl deštivý. Hned od rán po cestě na zámek poprchávalo. Na prohlídku nikdo nešel a tak jsme se vydali po ČTZ, nejdříve zpět k vlakové zastávce a pak vinicemi anebo lesem po památkách lednicko-valtického areálu. To se jednalo o Dianin chrám zvaný Rendez-vous, pak kaple sv. Huberta a dále Chrám tří Grácií. Poslední byl Apollónův chrám.

Po trase nás neustále obtěžovali komáři a ke konci také déšť. Naštěstí nám u Apollónova chrámu v hospůdce natočila pivečko na občerstvení a z autobusové zastávky jsme odjeli domů do Břeclavi.

Trasa to byla dost náročná a také dost dlouhá. Naměřil jsem 15 km.

5den Pohansko a Poštorná -24.06.

Na tento den pondělí je obtížné plánovat konkrétní místa. V pondělí bývá všude zavřeno. A tak nás čeká jen trasy přírodou, anebo bez konkrétních vstupů a prohlídek.

Navíc jsme minulý den měly delší trasu a tak jsem v podstatě pojal tento den odpočinkově.

Autobusem jsme dojeli na zastávku Pohansko-rozcestí. Dál jsme k místu archeoparku a nalezišť z minulé doby, došli jen 3 km. Nejenom že bylo pondělí, ale muzeum je v rekonstrukci.

Pohodově jsme prošli trasu tam a zpět. Ze zastávky MHD jsme dojeli autobusem až do části Břeclavi – Poštorná. Tam jsme měli objednanou prohlídku kostela Navštívení Panny Marie spolu s výstupem na kostelní věž. Po absolvování těchto tras, které dohromady daly asi 10 km, jsme odjeli do Břeclavi, kde se každí individuálně věnoval svým zájmům.

6den Pálava a Děvín – 25.06.

Tento v podstatě můj poslední den před odjezdem domů jsem naplánoval výlet do jednoho z nejzajímavější části Dolnomoravského úvalu, a to Pálavu.

Start jsme měli v Dolních Věstonicích, kam jsme dojeli autobusem. Na místě jsme byli asi v 9:00 hod. Prošli jsme obec. Do muzea jsme nešli (paní v pokladně a zároveň informace, byla dost neochotná). A pak jsme se vydali mezi vinicemi vzhůru k Dívčímu hradu. Průběžně nás doháněli a předcházeli skupinky školáků, Mi jsme ale šli mírně a pomalu (začínal velmi slunečný a teplý den). Přitom jsme se kochali výhledy přes vinice na Novo Mlýnské nádrže. Občas jsme narazili na informační tabule, že třeba v daném místě se našly archeologické nálezy.

Z Dívčího hradu, kde jsme měli pauzu na občerstveni, jsme se vydali ve dvou skupinkách na další trasu. Jedna skupina šla po ZTZ kolem Děvína do Horních Věstonic, a druhá skupina pokračovala po ČTZ až na vrchol Děvína. Tam jsou vyhlídky jak na stranu východo jižní, tak i od vysílače na stranu západo severní. Tato vyhlídka je hlavně na Novo mlýnské nádrže.

Po sestupu dolu naše kroky obou skupin směřovali do Horních Věstonic a hlavně na občerstvení v místní restauraci.

Tato trasa měřila asi 10 až 11 km, ale byla náročná nejenom převýšením, ale hlavně velkým vedrem. I když většina cesty byla ve stínu stromu.