Inormace-Růžák

Růžová

Dominantou obce, která Vás při příjezdu upoutá, je barokní kostel sv. Petra a Pavla. Stavba byla postavena na místě starého kostela v letech 1710 – 1712 pod patronací majitele panství z rodu Clary Aldringen. Dne 1. srpna 1988 budova zcela vyhořela. V letech 1996-2000 byl  kostel zrekonstruován a  mohl být znovu slavnostně vysvěcen dne 7. října 2000. Od tohoto okamžiku se v kostele konají pravidelné bohoslužby, koncerty a setkání občanů při slavnostních příležitostech.
Další zajímavou stavbou je větrný mlýn z roku 1878, který stojí na vrchu Petřín, na okraji vsi a patří mezi technické památky. Dnes je mlýn provozován jako penzion.
V Růžové existovala farnost již ve středověku, připomínaná  k roku 1352, tehdy náležela k Děkanství Lípa (dnes Česká Lípa). Od roku 1562 byla farnost protestantská. Kostel sv. Petra a Pavla byl postaven v barokním slohu na místě starší stavby v letech 1710-1712 pod patronací majitele panství France Karla hraběte Clary Aldringen. Dne 9. řijna 1712 byla stavba slavnostně vysvěcena knězem Johannem Christophem Müllerem za účasti samotného majitele panství. Kostel byl obdarován cennými jedenácti obrazy apoštolů (sv. Petr a Pavel jsou vyobrazeni na jednom plátně z dílny barokního malíře z okruhu Petra Brandla. Obrazy jsou dnes zapůjčeny do děčínského zámku.
V současné době si můžete prohlédnout na zámku v Děčíně unikátní soubor deseti obrazů Apoštolů.
V roce 1786 byla v Růžové obnovena farnost, která byla v roce 1912 přičleněna k nově založenému děčínskému vikariátu, když dříve patřila pod Vikariát Česká Kamenice. Růžovskou farnost tvoří kromě farní obce také Kamenická Stráň a Mezná. Posledním farářem do roku 1946 byl Mons. Robert Franze.
Po 2. světové válce již nebyla zdejší fara obsazena a farnost byla spravována z Děčína. Kostel začíná pustnout a komunistický režim náboženství potírá. Již vykradený a zdevastovaný kostel vyhořel 1. srpna 1988 a na jaře 1989 byl navržen Okresním národním výborem v Děčíně k demolici, ke které nedošlo jen díky převratu v listopadu 1989.
Kostel byl renovován v letech 1996-2000 a vysvěcen biskupem ThDr. Josefem Kouklem 7. října 2000. Do jeho interiéru byl umístěn zrestaurovaný mobiliář (hlavní a boční oltáře) z kostela v Dubnici v Podještědí, ze Záhořan u Litoměřic (varhany, křtitelnice, sochy sv. Petra  a Pavla), z povodního vybavení markvartického kostela (sochy na konzolách). Lavice jsou kopií barokních lavic z Konojed u Úštěka.

Srbská Kamenice  (Windisch Kamnitz)
Chřibská, nejkrajnější bydliště děčínské župy (uprostřed tehdejších lesních hranic) byly založeny v dobách německého císaře Jindřicha II (1002-1024) uprchlíky – Lužickými Srby.´
Obci  vévodí Růžovský vrch vysoký 619 m.n.m, někdy také nazýván "Děčínská Fudžijama" jež je opředen mnoha pověstmi. Dnes je "Růžák" jak je místními obyvateli nazýván, zahrnut v 1. zóně národního parku. Již za Napoleonských válek byla na vrcholu  postavena pozorovatelská rozhledna. Ke konci 19. století tehdejší majitel panství Clary-Aldringen  zde nechal zbudovat rozhlednu s hostincem, která sloužila turistům z širokého okolí až do 30. let 20. století, kdy vše lehlo popelem a bylo  zanecháno osudu přírody. A tak dnes zde již nalezneme zbylé ruiny.

Kostel svatého Václava stojí v centrální části obce při jejím západním okraji. Vystavěn byl v letech 1772 až 1776 na místě staršího objektu z roku 1352. V letech 1993 až 1995 prošel celkovou rekonstrukcí.

Kostel sv. Václava
Po dokončení stavby pokračovalo vnitřní zařizování, roku 1785 byl z paulánského klášterního kostela sv. Salvátora na Starém Městě pražském (dnes evangelický kostel severně od Staroměstského náměstí) převezen hlavní oltář. Kostel neměl pro jeho instalaci potřebnou výšku, proto je nástavec se sv. Duchem umístěn nad sakristií. Titulní obraz namaloval až roku 1881 malíř Karel Javůrek.
V roce 1864 byla postavena fara, která se zachovala dodnes. O deset let později byla postavena ohradní zeď hřbitova.
Hlavní oltář je rokokový. Pochází z poslední třetiny 18. století, má luisézní ornament a bohatou sochařskou výzdobu. Kazatelna je rokoková s reliéfem Krista-Dobrého pastýře a sochou Mojžíše. Jak hlavní oltář, tak i kazatelna jsou z pražského paulánského kostela. Křtitelnice je datována do roku 1736.
Poblíž vstupu do chrámu je obnovená barokní vodní nádrž se sochou sv. Petra, pocházející z atiky kostela sv. Petra a Pavla v nedaleké Růžové. Na skále pod hřbitovem je vytesán reliéf Korunování Panny Marie z roku 1701.
Zvony jsou tři - sv. Václav, Srdce Ježíšovo a zvon z roku 1683.