Informace-Zlatý vrch

Zlatý vrch (657 m) 

je výrazný kopec, na jehož jihovýchodním úbočí byl lom založen údajně někdy kolem roku 1870. Čedičové sloupce v něm byly dokonale vyvinuté a jen málo rozpukané, takže se daly lámat až 6 m dlouhé. Pro svou velkou odolnost se údajně používaly i při stavbě mořských hrází v Nizozemí. Lom byl původně rozdělen do dvou pater, v nichž délka svisle postavených sloupců dosahovala až 18 m. Již v 1.polovině 20.století se ale uvažovalo o tom, že by odtěžením dolního patra až ke stěně patra horního vznikla souvislá stěna se sloupy dlouhými kolem 30 m.

Lom na Stříbrném vrchu. 

Asi 200 m jihozápadně od Zlatého vrchu je mělkým sedlem oddělený nižší a méně výrazný Stříbrný vrch (599 m), který má podobné geologické složení. Také na jeho svahu je velký opuštěný lom, v němž byly až 10 m dlouhé čedičové sloupce uspořádané do krásných vějířovitých svazků. Dnes však jsou viditelné sloupce jen krátké a nedokonale vyvinuté. V pravé dolní části lomu jsou odkryté tufové horniny, tvořící zřejmě výplň sopouchu, kterým v třetihorách vystupovala čedičová láva k povrchu.

 

Zřícenina hradu Fredevald (Pustý zámek)

Pustý zámek je strmý znělcový skalní ostroh (405 m), ležící v údolí říčky Kamenice asi 3 km východně od České Kamenice. Spolu se sousedním Břidličným vrchem původně tvořil souvislé znělcové těleso, ale říčka v něm postupně vyhloubila úzkou skalní soutěsku, která dnes oba útvary odděluje.

Erozí řeky vznikla na Pustém zámku asi 50 m vysoká skalní stěna, která byla částečně odlámána při stavbě silnice v 19. století. Tvoří ji mohutné čtyř až šestiboké znělcové sloupce, jejichž délka dosahuje 25 m a tloušťka až 1,85 m. Tyto sloupy jsou na úpatí skály uložené prakticky vodorovně, ale směrem vzhůru se stále více naklánějí, takže vytváří obrovský vějíř. K zajištění ochrany tohoto útvaru byla v roce 1956 vyhlášena přírodní památka Pustý zámek.

Hrad Fredevald, představující menší šlechtický hrad, zajišťoval ochranu vzdálenějších partií panství a zájmů kamenické vrchnosti. 

Dobu vzniku hradu nelze přesně určit – bývá spojována s dobou panství pánů z Michalovic a kladena bývá do druhé poloviny 14. století. Michalovici vlastnili českokamenické panství od roku 1283, kdy jej spolu s hrady Velešín, Ostrý a Děvín a městy a vesnicemi k nim příslušejícími obdržel od krále Václava II. Jan z Michalovic. První zmínka o Fredevaldě děje se však až roku 1406, kdy je připomínán zdejší purkrabí Zikmund ze Slibovic. Ten však na hradě působil již ve službách jiného rodu – roku 1406 totiž dědictví po Janu Michalci z Michalovic vyženil Hynek Berka z Dubé a na Hohnštejně. V roce 1428 Jindřich Berka z Dubé prodal Fredevald, na němž před tím sídlila jeho manželka Jitka z Házmburka, Zikmundovi z Vartemberka a na Děčíně. 

Od 40. let 15.století hrad postupně chátral a pustl, zřejmě tak díky postihům z odvetných akcí lužických měst spojených do svazu tzv. „Šestiměstí“, jednak tou dobou již nad městem Českou Kamenicí patrně stál modernější a pro posádku pohodlnější hrad Kamenice.

 

Na vrcholku skály spatříte zbytky hradu Fredevaldu nazývaného také Pustý zámek, založeného v 2. polovině 14. století. Hrad, představující menší šlechtický hrad, zajišťoval ochranu vzdálenějších partií panství a zájmů kamenické vrchnosti. Uvidíte dochovanou patrnou obvodovou zeď dolního hradu a dobře čitelný půdorys.Zlatý vrch (657 m) 

je výrazný kopec, na jehož jihovýchodním úbočí byl lom založen údajně někdy kolem roku 1870. Čedičové sloupce v něm byly dokonale vyvinuté a jen málo rozpukané, takže se daly lámat až 6 m dlouhé. Pro svou velkou odolnost se údajně používaly i při stavbě mořských hrází v Nizozemí. Lom byl původně rozdělen do dvou pater, v nichž délka svisle postavených sloupců dosahovala až 18 m. Již v 1.polovině 20.století se ale uvažovalo o tom, že by odtěžením dolního patra až ke stěně patra horního vznikla souvislá stěna se sloupy dlouhými kolem 30 m.

Lom na Stříbrném vrchu. 

Asi 200 m jihozápadně od Zlatého vrchu je mělkým sedlem oddělený nižší a méně výrazný Stříbrný vrch (599 m), který má podobné geologické složení. Také na jeho svahu je velký opuštěný lom, v němž byly až 10 m dlouhé čedičové sloupce uspořádané do krásných vějířovitých svazků. Dnes však jsou viditelné sloupce jen krátké a nedokonale vyvinuté. V pravé dolní části lomu jsou odkryté tufové horniny, tvořící zřejmě výplň sopouchu, kterým v třetihorách vystupovala čedičová láva k povrchu.

 

Zřícenina hradu Fredevald (Pustý zámek)

Pustý zámek je strmý znělcový skalní ostroh (405 m), ležící v údolí říčky Kamenice asi 3 km východně od České Kamenice. Spolu se sousedním Břidličným vrchem původně tvořil souvislé znělcové těleso, ale říčka v něm postupně vyhloubila úzkou skalní soutěsku, která dnes oba útvary odděluje.

Erozí řeky vznikla na Pustém zámku asi 50 m vysoká skalní stěna, která byla částečně odlámána při stavbě silnice v 19. století. Tvoří ji mohutné čtyř až šestiboké znělcové sloupce, jejichž délka dosahuje 25 m a tloušťka až 1,85 m. Tyto sloupy jsou na úpatí skály uložené prakticky vodorovně, ale směrem vzhůru se stále více naklánějí, takže vytváří obrovský vějíř. K zajištění ochrany tohoto útvaru byla v roce 1956 vyhlášena přírodní památka Pustý zámek.

Hrad Fredevald, představující menší šlechtický hrad, zajišťoval ochranu vzdálenějších partií panství a zájmů kamenické vrchnosti. 

Dobu vzniku hradu nelze přesně určit – bývá spojována s dobou panství pánů z Michalovic a kladena bývá do druhé poloviny 14. století. Michalovici vlastnili českokamenické panství od roku 1283, kdy jej spolu s hrady Velešín, Ostrý a Děvín a městy a vesnicemi k nim příslušejícími obdržel od krále Václava II. Jan z Michalovic. První zmínka o Fredevaldě děje se však až roku 1406, kdy je připomínán zdejší purkrabí Zikmund ze Slibovic. Ten však na hradě působil již ve službách jiného rodu – roku 1406 totiž dědictví po Janu Michalci z Michalovic vyženil Hynek Berka z Dubé a na Hohnštejně. V roce 1428 Jindřich Berka z Dubé prodal Fredevald, na němž před tím sídlila jeho manželka Jitka z Házmburka, Zikmundovi z Vartemberka a na Děčíně. 

Od 40. let 15.století hrad postupně chátral a pustl, zřejmě tak díky postihům z odvetných akcí lužických měst spojených do svazu tzv. „Šestiměstí“, jednak tou dobou již nad městem Českou Kamenicí patrně stál modernější a pro posádku pohodlnější hrad Kamenice.

 

Na vrcholku skály spatříte zbytky hradu Fredevaldu nazývaného také Pustý zámek, založeného v 2. polovině 14. století. Hrad, představující menší šlechtický hrad, zajišťoval ochranu vzdálenějších partií panství a zájmů kamenické vrchnosti. Uvidíte dochovanou patrnou obvodovou zeď dolního hradu a dobře čitelný půdorys.