Informace trasa Jedlová-Svor
Jelení kameny
se většinou označují dvě nápadná čedičová skaliska, vystupující z pískovcového hřbetu, táhnoucího se mezi nádražím Jedlová a Stožeckým sedlem. Někdy se tímto názvem označuje i celý hřbet.
Původně se název Jelení kámen vztahoval jen na holý skalní blok (658 m), vyčnívající k severu od bezejmenného návrší (665 m) uprostřed hřbetu. Z temene skalního bloku je výhled do Míšeňského dolu a na okolní kopce, mezi nimiž vyniká skalisko Tolštejna a rozložitý masiv Pěnkavčího vrchu s Čertovou plání a Kozím hřbetem.
Konopáč
Z návrší na západním okraji hřbetu vyčnívá divoce rozeklané skalisko Konopáč (676 m), označované někdy také jako Jelení skála. Vede k němu odbočka zelené značky z rozcestí na jihozápadním svahu. Z vrcholu skály je pěkný kruhový výhled na okolní vrcholy Lužických hor, ale za jasného počasí je vidět i Ještěd.
Třípanský sloup
Třípanský sloup, postavený v místě, kde se stýkaly hranice kamenického, tolštejnského a zákupského panství. Trojboký sloup se zaoblenými hranami byl vytesán z tvrdého milštejnského křemence, z něhož se po dlouhá staletí vyráběly mlýnské kameny. Na chybějícím vrcholu byly původně vytesány tři erby majitelů příslušných panství. Sloup je vyobrazen již na mapě z roku 1745 a byl údajně postaven 29. července 1705, na místě staršího, tzv. Červeného sloupu. Na podzim 1999 bohužel někdo sloup ukradl, takže dnes po něm zůstal už jen plochý kamenný podstavec.
Hned vedle podstavce Třípanského sloupu stojí asi 2 metry vysoký nakloněný kamenný hranol z minulého století s ozdobně tesanými čísly lesních revírů IX a X. Další mezník, vymezující oddělení VIII a IX stál asi 1 km severně odtud v závěru Míšeňského dolu, ale někdy kolem roku 2010 byl ukraden.
Asi 20 metrů od rozcestí stojí na okraji úvozu staré Pražské cesty sloup sv. Jakuba, označovaný také někdy jako Jelení sloup. Je to štíhlý pískovcový sloup, postavený na čtyřbokém podstavci s reliéfem jelena, vzpínajícího se na muže ve splývajícím rouchu s mečem v ruce. Dnes již značně zašlý reliéf patrně zobrazuje ochránce lesních samot, svatého Jiljí, k němuž se uchyluje lovcem pronásledovaný jelen. Na vrcholku sloupu byla kdysi pravděpodobně umístěna socha sv. Jakuba, patrona poutníků. Sloup nechal asi někdy kolem počátku 18. století postavit nějaký forman nebo kupec, jemuž zde hrozilo přepadení nebo jiná pohroma. V roce 1924 byl renovován a po druhé světové válce pomalu chátral. Teprve v roce 2002 byl znovu opraven a na jeho vrcholu byla umístěna nová hlavice s malbou sv. Jakuba, zhotovená děčínským kameníkem Janem Pokorným.
Stožecké sedlo
Na východní straně kupy je Stožecké sedlo (605 m), které odděluje hřbet Jeleních kamenů od masivu Pěnkavčího vrchu. Lidově se často nazývá Šébr, podle původního německého názvu Schöber (= Stožec). Sedlem prochází hlavní silnice z České Lípy do Rumburka, postavená v letech 1794 – 1797, u níž je upravený pramen. Pro výrazné převýšení silnice z Lesného se zde ve 20. letech 20. století pořádaly automobilové závody.
Svor
Je rekreační obec pod Lužickými horami prvně zmíněna r. 1502, pův. název Rykrštorf (německy Röhrsdorf). Sklářská tradice.
V západní části barokní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1788. Lidové stavby.
Rousinov
Ves v údolí Boberského potoka, německy zvaná Morgenthau, prvně zmíněna r. 1395, nově osídlena od 17. stol., nyní část obce Svor.
Zachovány lidové roubené domy užívané k rekreaci.
Východně v lesích mimo značené cesty nepatrné zbytky Rousínovského hrádku neznámé historie, nejspíše strážního stanoviště chránícího obchodní cestu k hradu Milštejnu kde jsou dochovány jen málo zřetelné valy a příkopy.