Informace táborsko
03.06.2016 09:05
Špulka 533 m
Rozhledna netradičního vzhledu byla veřejnosti zpřístupněna v roce 2014. Na její výstavbě se podílely obce z mikroregionu CHOPOS. Po vystoupání 151 schodů do výšky 30 metrů nad zemí se vám naskytne kouzelný výhled na Benešovsko, Posázaví, Ještěd, Velký Blaník atd.
Choustník
je zřícenina hradu asi jeden kilometr východně od stejnojmenné obce v okrese Tábor. Stojí na vrcholu dominantního vrchu v nadmořské výšce 660 m uvnitř přírodní rezervace Choustník. Hrad je v Česku vzácnou ukázkou tzv. ganerbenburgu, neboli hradu tvořeném více jádry, ve kterých sídlilo několik různých majitelů. Zřícenina hradu byla necitlivě zrestaurována a zpřístupněna veřejnosti.Věž hradu slouží jako rozhledna. Od roku 1958 je chráněna jako kulturní památka ČR.
Hrad založil Beneš z Choustníka po roce 1262. Jeho potomci, Beneš a Jan z Choustníka, žili na hradě společně a rozdělili hradní jádro na dvě oddělené části.V Čechách byl podobně rozdělen jen hrad Skála.
Hrad je dvoudílný. Podobu původního předhradí neznáme, ale dnes je opevněné hradbou bez známek ochozu. Do výše položeného hradního jádra vedl most nesený třemi kamennými pilíři. Hradní jádro bylo v první stavební fázi obehnáno hradbou, ke které byla na severní straně přiložena větší obytná věž (donjon), která však stejně jako menší věž plnila také funkci bergfritu. Ve východní části jádra vznikl dvouprostorový palác.
Nejpozději za bratrů Beneše a Jana z Choustníka bylo jádro rozděleno do dvou samostatných částí. Původní palác byl rozšířen o jižní křídlo s místností osvětlovanou kružbovými okny, která bývá považována za kapli. V menším východním jádře byl postaven menší donjon a zlomkovitě dochovaný palác.
Klokoty
Osada s tvrzí Vítkovců prvně připomínána r. 1220, nyní část města Tábor.
Na místě tvrze zničené za husitských válek na vysoké stráni nad Lužnicí nyní barokní poutní kostel Panny Marie z let 1701-1704 s ambity, kaplemi a rezidencí.
Barokní kaple z doby kolem r. 1730 nad pramenem Dobrá voda, u ní křížová cesta z poloviny 19. stol.
Rozhledna Hýlačka 525 m
Vzdušná kovová konstrukce podle návrhu architekta Davida Grygara byla postavena v roce 2015 na místě původní vyhořelé dřevěné rozhledny, která měla tvar husitské hlásky. Po zdolání 136 schodů ve výšce 25 metrů nad zemí se před vámi rozprostře výhled na město Tábor a přilehlé okolí.
Chýnov
Obec založena jako podhradí pomezního slavníkovského hradu doloženého r. 981, na město povýšena r. 1904, památková zóna.
Na místě hradu, který později patřil pražským biskupům, vystavěn v letech 1729-1730 dvoukřídlý patrový barokní zámek obklopený anglickým parkem, nyní účelově využit.
Gotický kostel Nejsvětější Trojice ze 14. stol. nově barokně vystavěn v letech 1667-1670, věž z r. 1727. Dvoupatrová barokní sýpka ze 17. stol.
Rodiště sochaře a mystika Františka Bílka (1872-1941), na rodném domku pamětní deska, na hřbitově jeho hrob se sochou Modlitba nad hroby a další sochařská díla.
V Bílkově vile od r. 1994 galerie.
Město rodištěm dalších sochařů, Karla Gabriela (1884-1966) a Antonína Bílka (1881-1937), Františkova bratra.
Severovýchodně od města Chýnovská jeskyně
Jeskyně je významným zimovištěm 10 druhů netopýrů žijících na území České republiky a v jeskyni trvale žije řada bezobratlých živočichů. V současné době je nejdéle veřejnosti zpřístupněnou jeskyní České republiky. Nevyniká krápníkovou výzdobou, ale barevností stěn a stropů, kde bílé, žluté a hnědé polohy mramorů střídají tmavé vrstvy amfibolitů. Tyto dvě horniny se podílely na vzniku pozoruhodných kruhových útvarů na stěnách, tzv. ok.
Byla objevena v malém selském lomu na jižním svahu Pacovy hory. V létě roku 1863 zde skalník Vojtěch Rytíř při práci upustil kladivo, které zapadlo do rozsedliny ve skále. Aby nástroj našel, musel se protáhnout do pukliny a překvapeně zjistil, že úzká štěrbina se mění v širokou chodbu, která pokračuje do hloubky.
Celková délka jeskynního systému, který není ještě zcela prozkoumán, je více než 1200 metrů.
Délka turistické trasy je 220 m s převýšením 42 m.To je 320 schodů.
Doba prohlídky 40 minut, teplota vzduchu 5-9°C.
František Bílek
(6. listopadu 1872, Chýnov – 13. října 1941, tamtéž) byl český grafik, sochař, architekt, autor užitého umění a symbolista období secese.
Srostlé jasany v Chýnově
Dva srostlé jasany již téměř dvě stě let rostou za chýnovským kostelem na místě bývalého hřbitova, ke kterému se váže pověst o strašícím kostlivci. V jejich blízkosti se nachází starý pivovar postavený v roce 1581 rodem Malovců. Pivovar byl proslulý po širokém okolí svým výborným pivem a sloužil až do roku 1948. Jasany jsou zvláštním unikátem, protože jejich jednotlivé části v místě setkání dokonale splynuly. Do svého srůstu pojaly také kovovou opěru kříže z roku 1826. Jasany se staly vítězem školní ankety o nejoblíbenější strom a děti jim vymyslely své vlastní příběhy (o milencích, bratrech, apod.).
Žižkův dub
u Konopiště byl památný strom, který stál ve vesnici západně od zámku, severně od zámeckého rybníka. Býval nejmohutnějším stromem okresu Benešov. Dodnes se zachovalo již jen zastřešené torzo kmene, dub zanikl. Dub prý pamatoval Žižku a podle místních zastavil sovětskou armádu v roce 1968.
Podle pověsti pod dubem tábořil Jan Žižka. Datum uváděno není, husité na Konopišti byli dvakrát - prvně vypálili Benešov 19. května 1420, podruhé jednali smíru v červnu 1423, ale to již Žižka přítomen nebyl. V souladu s historickými fakty by tedy šlo o květen 1420.
Největší dub : Žižkův dub u Konopiště obvod: 887 cm, dnes pouze mrtvé torzo kmene.
Sezimovo Ústí
Město rozdělené silnicí na dvě samostatné části.
Sezimovo Ústí I leží v místech historického městečka z r. 1262, zničeno r. 1420, obnoveno r. 1827 jako Svatošov, později obnoven historický název, na město povýšeno r. 1960.
V lese nad Lužnicí zbytky zdí pův. předměstí.
Pozdně empírový kostel Povýšení sv. Kříže z let 1835-1838.
Býv. letní sídlo druhého čs. prezidenta dr.
Edvarda Beneše (1884-1948), v odděleném parku pod vilou jeho hrob a památník z r. 2005, vila po rekonstrukci od r. 2009 pravidelně zpřístupněna veřejnosti.
Sezimovo Ústí II vzniklo r. 1939 jako moderní sídliště pro zaměstnance místních podniků.
Východiště ke zřícenině Kozího hrádku.
Vila prezidenta E. Beneše
Ve vile se nachází původní vybavení interiéru z pozůstalosti Hany Benešové, včetně knihovny E. Beneše.
Špulka 533 m
Rozhledna netradičního vzhledu byla veřejnosti zpřístupněna v roce 2014. Na její výstavbě se podílely obce z mikroregionu CHOPOS. Po vystoupání 151 schodů do výšky 30 metrů nad zemí se vám naskytne kouzelný výhled na Benešovsko, Posázaví, Ještěd, Velký Blaník atd.
Velký a Malý Blaník
Masiv Blaníku tvoří dva zalesněné skalnaté vrchy Velký Blaník (638 m n. m.) a Malý Blaník (580 m n. m.). Velký Blaník je charakteristickým bodem rozsáhlé zvlněné krajiny.
Velký Blaník byl osídlen již před začátkem našeho letopočtu. V 5. století př. n. l. v době halštatské zde bylo hradiště (keltské oppidum) kruhového tvaru se dvěma řadami mohutných kamenných valů jejichž zbytky jsou dodnes patrné okolo vrcholu, později tvrz a pravděpodobně dřevěný hrad. Rokem 1404 se datuje počátek poutí na horu. Jednou ze současných tradic místních obyvatel je silvestrovský výstup na horu. V letech 1868–1871 se zde konaly tábory lidu za české státní právo. Odsud byl vylomen v roce 1868 i jeden ze základních kamenů Národního divadla (rozměry cca 125 × 97 × 57 cm, hmotnost 1 750 kg).
Na vrcholu stojí 30 m vysoká dřevěná rozhledna z roku 1941 ve tvaru husitské hlásky.
Typ/materiál: dřevěná rozhledna
GPS: 49°38'30.615"N, 14°52'23.618"E
Nadmořská výška: 638m
Období výstavby: jaro 1940 – srpen 1941
Celková výška: 28,4m
Výška vyhlídkové plošiny: 24m
Počet schodů: 112
Malý Blaník
Na vrcholu se nalézají zbytky středověkého hrádku, který byl dobyt husity roku 1420. Zbytky hradu byly odkryty archeologem Pavlem Radoměřským v lesnatém svahu nad obcí Býkovice v roce 1961[3]. Na Malém Blaníku (dříve Holý vrch) se nachází také zřícenina poutní kaple svaté Máří Magdaleny. Stavba byla dokončena v roce 1753 (poutě se zde konaly ovšem již v první polovině 16. století), zrušena pak v roce 1783 nařízením císaře Josefa II. Půdorys kaple tvoří osmiúhelník komponovaný do elipsy s přiléhající sakristií na severovýchodě, pod níž bývala jeskyně s poustevníkem. Uprostřed zříceniny dnes roste obrovský smrk starý cca 160 let, kterému se říká „Mnich“.
Choustník
je zřícenina hradu asi jeden kilometr východně od stejnojmenné obce v okrese Tábor. Stojí na vrcholu dominantního vrchu v nadmořské výšce 660 m uvnitř přírodní rezervace Choustník. Hrad je v Česku vzácnou ukázkou tzv. ganerbenburgu, neboli hradu tvořeném více jádry, ve kterých sídlilo několik různých majitelů. Zřícenina hradu byla necitlivě zrestaurována a zpřístupněna veřejnosti.Věž hradu slouží jako rozhledna. Od roku 1958 je chráněna jako kulturní památka ČR.
Hrad založil Beneš z Choustníka po roce 1262. Jeho potomci, Beneš a Jan z Choustníka, žili na hradě společně a rozdělili hradní jádro na dvě oddělené části.V Čechách byl podobně rozdělen jen hrad Skála.
Hrad je dvoudílný. Podobu původního předhradí neznáme, ale dnes je opevněné hradbou bez známek ochozu. Do výše položeného hradního jádra vedl most nesený třemi kamennými pilíři. Hradní jádro bylo v první stavební fázi obehnáno hradbou, ke které byla na severní straně přiložena větší obytná věž (donjon), která však stejně jako menší věž plnila také funkci bergfritu. Ve východní části jádra vznikl dvouprostorový palác.
Nejpozději za bratrů Beneše a Jana z Choustníka bylo jádro rozděleno do dvou samostatných částí. Původní palác byl rozšířen o jižní křídlo s místností osvětlovanou kružbovými okny, která bývá považována za kapli. V menším východním jádře byl postaven menší donjon a zlomkovitě dochovaný palác.
Klokoty
Osada s tvrzí Vítkovců prvně připomínána r. 1220, nyní část města Tábor.
Na místě tvrze zničené za husitských válek na vysoké stráni nad Lužnicí nyní barokní poutní kostel Panny Marie z let 1701-1704 s ambity, kaplemi a rezidencí.
Barokní kaple z doby kolem r. 1730 nad pramenem Dobrá voda, u ní křížová cesta z poloviny 19. stol.
Rozhledna Hýlačka 525 m
Vzdušná kovová konstrukce podle návrhu architekta Davida Grygara byla postavena v roce 2015 na místě původní vyhořelé dřevěné rozhledny, která měla tvar husitské hlásky. Po zdolání 136 schodů ve výšce 25 metrů nad zemí se před vámi rozprostře výhled na město Tábor a přilehlé okolí.
Chýnov
Obec založena jako podhradí pomezního slavníkovského hradu doloženého r. 981, na město povýšena r. 1904, památková zóna.
Na místě hradu, který později patřil pražským biskupům, vystavěn v letech 1729-1730 dvoukřídlý patrový barokní zámek obklopený anglickým parkem, nyní účelově využit.
Gotický kostel Nejsvětější Trojice ze 14. stol. nově barokně vystavěn v letech 1667-1670, věž z r. 1727. Dvoupatrová barokní sýpka ze 17. stol.
Rodiště sochaře a mystika Františka Bílka (1872-1941), na rodném domku pamětní deska, na hřbitově jeho hrob se sochou Modlitba nad hroby a další sochařská díla.
V Bílkově vile od r. 1994 galerie.
Město rodištěm dalších sochařů, Karla Gabriela (1884-1966) a Antonína Bílka (1881-1937), Františkova bratra.
Severovýchodně od města Chýnovská jeskyně
Jeskyně je významným zimovištěm 10 druhů netopýrů žijících na území České republiky a v jeskyni trvale žije řada bezobratlých živočichů. V současné době je nejdéle veřejnosti zpřístupněnou jeskyní České republiky. Nevyniká krápníkovou výzdobou, ale barevností stěn a stropů, kde bílé, žluté a hnědé polohy mramorů střídají tmavé vrstvy amfibolitů. Tyto dvě horniny se podílely na vzniku pozoruhodných kruhových útvarů na stěnách, tzv. ok.
Byla objevena v malém selském lomu na jižním svahu Pacovy hory. V létě roku 1863 zde skalník Vojtěch Rytíř při práci upustil kladivo, které zapadlo do rozsedliny ve skále. Aby nástroj našel, musel se protáhnout do pukliny a překvapeně zjistil, že úzká štěrbina se mění v širokou chodbu, která pokračuje do hloubky.
Celková délka jeskynního systému, který není ještě zcela prozkoumán, je více než 1200 metrů.
Délka turistické trasy je 220 m s převýšením 42 m.To je 320 schodů.
Doba prohlídky 40 minut, teplota vzduchu 5-9°C.
František Bílek
(6. listopadu 1872, Chýnov – 13. října 1941, tamtéž) byl český grafik, sochař, architekt, autor užitého umění a symbolista období secese.
Srostlé jasany v Chýnově
Dva srostlé jasany již téměř dvě stě let rostou za chýnovským kostelem na místě bývalého hřbitova, ke kterému se váže pověst o strašícím kostlivci. V jejich blízkosti se nachází starý pivovar postavený v roce 1581 rodem Malovců. Pivovar byl proslulý po širokém okolí svým výborným pivem a sloužil až do roku 1948. Jasany jsou zvláštním unikátem, protože jejich jednotlivé části v místě setkání dokonale splynuly. Do svého srůstu pojaly také kovovou opěru kříže z roku 1826. Jasany se staly vítězem školní ankety o nejoblíbenější strom a děti jim vymyslely své vlastní příběhy (o milencích, bratrech, apod.).
Žižkův dub
u Konopiště byl památný strom, který stál ve vesnici západně od zámku, severně od zámeckého rybníka. Býval nejmohutnějším stromem okresu Benešov. Dodnes se zachovalo již jen zastřešené torzo kmene, dub zanikl. Dub prý pamatoval Žižku a podle místních zastavil sovětskou armádu v roce 1968.
Podle pověsti pod dubem tábořil Jan Žižka. Datum uváděno není, husité na Konopišti byli dvakrát - prvně vypálili Benešov 19. května 1420, podruhé jednali smíru v červnu 1423, ale to již Žižka přítomen nebyl. V souladu s historickými fakty by tedy šlo o květen 1420.
Největší dub : Žižkův dub u Konopiště obvod: 887 cm, dnes pouze mrtvé torzo kmene.
Sezimovo Ústí
Město rozdělené silnicí na dvě samostatné části.
Sezimovo Ústí I leží v místech historického městečka z r. 1262, zničeno r. 1420, obnoveno r. 1827 jako Svatošov, později obnoven historický název, na město povýšeno r. 1960.
V lese nad Lužnicí zbytky zdí pův. předměstí.
Pozdně empírový kostel Povýšení sv. Kříže z let 1835-1838.
Býv. letní sídlo druhého čs. prezidenta dr.
Edvarda Beneše (1884-1948), v odděleném parku pod vilou jeho hrob a památník z r. 2005, vila po rekonstrukci od r. 2009 pravidelně zpřístupněna veřejnosti.
Sezimovo Ústí II vzniklo r. 1939 jako moderní sídliště pro zaměstnance místních podniků.
Východiště ke zřícenině Kozího hrádku.
Vila prezidenta E. Beneše
Ve vile se nachází původní vybavení interiéru z pozůstalosti Hany Benešové, včetně knihovny E. Beneše.