Informace - Stará Boleslav

Bazilika sv. Václava
nad starobylým podzemním kostelem sv. Kosmy a Damiána byla vystavěna z vůle knížete Břetislava a vysvěcena roku 1046. Ve svých zdech chránila místo, kde stával dřevěný kostelík Boleslavova hradu, místo umučení a prvního hrobu knížete Václava. Raně středověké údělné přemyslovské hradiště na těchto místech vzniklo právě na přelomu 9. a 10. století a původní kostelík sv. Kosmy a Damiána, kde 28. září roku 935 (v dřívější tradici 929) došlo k bratrovraždě, lze situovat do prostor románské krypty v kostele sv. Václava nejen podle tradice, ale i podle nejnovějších archeologických výzkumů. Na místě události, v tzv. Vrábské  kapli, je výjev umučení knížete zobrazen v pískovcovém sousoší z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Kníže Václav, jehož ostatky zde spočinuly v prvním hrobě a po třech letech byly slavně přeneseny ke sv. Vítu na Pražský hrad, se stal hlavním patronem českého národa. Rozvoj svatováclavské tradice byl roku 1052 za vlády knížete Břetislava posílen ustanovením staroboleslavské Kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána.
Knížecí kostel sv. Klimenta
zasvěcený jednomu z prvních papežů, mučedníku sv. Klimentu, byl na akropoli boleslavského hradiště postaven v 11. století a je svědectvím působení cyrilometodějské misie v našich zemích. Z poloviny století 12. se datuje jeho románská fresková výzdoba, nejstarší v Čechách, přinášející obrazy ze života sv. Klimenta, jehož ostatky z černomoří do Říma přenesli sv. Konstantin a Metoděj. Proto byl tribunový kostelík sv. Klimenta spolu s kostely Sv. Václava a Panny Marie zařazen mezi národní kulturní památky ve Staré Boleslavi. Třetí románský kostel neznámého zasvěcení, jehož základy jsou přiznány v kamenné dlažbě Svatováclavského náměstí, byl objeven archeologickým výzkumem až v roce 1992 a jeho nález jen dále umocnil duchovní i politický význam Staré Boleslavi.
Městská brána
jedna z dvou bran opevnění Staré Boleslavi, které nechal zbudovat římský císař a český král Karel IV., se v centru města dodnes dochovala. Archeologická expozice, veřejnosti přístupná ve všech jejích patrech, vypráví příběh středověké Staré Boleslavi, doložený nálezy z vykopávek v roce 1992.
Chrám Nanebevzetí Panny Marie
Stará Boleslav není jen srdcem národní tradice svatováclavské. Na tomto nejstarším českém poutním místě je uctívána Panna Maria s Ježíškem, zpodobněná na starobylé kovové ikoně (19 x 13,5 cm). Tradice uvádí, že tento reliéf, vytvořený v korintské mědi a pozlacený, daroval sv. Metoděj ke křtu sv. Ludmile, která jej poté odkázala sv. Václavu. V dramatických chvílích po jeho zavraždění Václavův věrný sluha Podiven obrázek zahrabal do země, kde byl, snad někdy v polovině století dvanáctého, vyorán, tam, kde dnes stojí chrám Nanebevzetí Panny Marie. Kult obrazu milostné P. Marie s Ježíškem, prohlášeného v době vydání Majestátu Rudolfa II. roku 1609 za ochranný obraz -  Palladium České země, přiváděl do Staré Boleslavi desetitisíce poutníků. S budováním velkého, důstojného poutního chrámu pro Palladium začal v roce 1617 italský stavitel Jaccoppo de Vaccani na popud císařovny Anny, manželky císaře Matyáše. Stavba byla dokončena a vysvěcena roku 1723. Svou architektonickou koncepcí, jejímž autorem byl dvorský architekt Giovanni Maria Filippi, patřila k prvním chrámovým stavbám ve stylu ranného baroka v Čechách. V důsledku 30leté války byla stavba pozdržena, a tak severní věž kostela dostavěl Abrahám Leuthner roku 1675 a jižní až v roce 1749 Kilián Ignác Dienzenthofer, který také nově vyřešil průčelí chrámu se sochami hlavních českých světců s Palladiem. Vnitřní výzdoba a zařízení chrámu, do něhož se podnes vchází původními, bohatě řezbovanými ranně barokními dveřmi, je provedena ve stylu vrcholného baroka. Hlavní oltář, realizovaný dle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky je zdoben sousoším Nanebevzetí Panny Marie a sochami Sv. Václava, sv. Ludmily  a sv. Kosmy a Damiána z dílny Matyáše Bernarda Brauna. K úschově paladia sloužil zvláštní oltář, schrána v levé straně presbytáře, vytvořená na místě původní kapličky – je opatřena stříbřenou mříží s osmi korunovanými hvězdami rodu Šternberků. Také boční kaple chrámu, zasvěcené významným událostem ze života Panny Marie, byly zařízeny na náklady šlechtických donátorů a nesou jejich jména: Černínská, Berků z Dubé, Lažanských, Slavatovská, Valdštejnská a Morzinsko-Martinická. Areál poutního chrámu byl také v rozmezí let 1728 - 1731 doplněn ambity, které roku 1775 freskovou výmalbou vyzdobil Josef Kramolín