Informace o trase Malá Právčická brána

Malá Právčická brána
Kdo spatřil její větší sestru "Pravčickou bránu", bude se mu zdát Malá Pravčická brána podstatně menší. Je vysoká pouhých 2,3 m, široká 3,3 m a 1-1,5 metru dlouhá.
Na rozdíl od její větší sestry se však můžete projít nad jejím obloukem, kde byla upravena kovová vyhlídka.

Šaunštejn (též Šauenštejn nebo německy Schauenstein)
je zaniklý skalní hrad založený na konci 14. století na pískovcovém útesu asi 1 km severně od vsi Vysoká Lípa a 14 km severovýchodně od Děčína v dnešním Národním parku České Švýcarsko. Stál na pískovcovém skalním suku v nadmořské výšce 340 m n. m.
Jeden z nejkrásnějších skalních hradů Českého Švýcarska se vypíná nad obcí Vysoká Lípa.
Šaunštejn byl postaven někdy na přelomu 14. a 15. století za účelem ochrany tzv. České silnice, která byla významnou obchodní cestou spojující Čechy s Lužicí. Majitelé hradu Berkové z Dubé se nechvalně proslavili svou pověstí lupičů. Hrad se pro ně stal útočištěm k loupeživým výpravám do okolí. Proto je Šaunštejn znám také pod názvem Loupežnický hrad. Na konci 15. století byl hrad opuštěn a postupně zpustl.
U paty skalního masivu je vytesaná dutina, která pravděpodobně sloužila jako stání pro koně. Přístup na samotný hrad je umožněn po strmých schodech úzkou spárou ve skále. Na vrcholu stávala dřevěná hradní věž, dnes však po ní zůstal pouze půdorys vytesaný do skály. Vrcholky jednotlivých skal jsou spojeny můstky. 3 metry hluboká prohlubeň sloužila jako nádrž na vodu, podobná místnost byla využívána jako hladomorna.
Výstup na hrad určitě stojí za to nejen kvůli zbytkům hradních prostor, ale také díky nádhernému výhledu, který se Vám z vrcholu otevře. Za dobrého počasí spatříte značnou část Českého Švýcarska, ale i některé vrcholy v saské části labských pískovců. Přímo přes sebou budete mít jako na dlani obec Vysokou Lípu, dále pak Koliště, Růžovský vrch, za hranicemi Zirkelstein a Tschirnstein.

Rudolfův kámen
Po dřevěných schodech a železných žebřících, vystoupáte na pískovcový kopec v Českosaském Švýcarsku, na jehož vrcholu je postaven dřevěný altán, odkud je kouzelný kruhový rozhled. Původně vyhlídka sloužila jako pozorovatelna pro požární hlídky a byla pojmenována po knížeti Rudolfu Kinském z Vchynic a Tetova.

Mariina vyhlídka

Vyhlídce se přezdívá též Mariina skála (428 m. n. m.), je to nejznámější a asi také nejoblíbenější místo turistických výletů v Jetřichovických skalách. Tři pískovcové hroty, z nichž prostřední ve výšce 247 metrů se dříve jmenoval Velký Ostrý a dnes Mariina skála, najdete 1 kilometr severovýchodně od Jetřichovic.

Skalnatý vrcholek byl přejmenován podle manželky majitele panství, kněžny Marie Anny Kinské v roce 1856, na popud manžela Ferdinanda Kinského. Skála v minulosti sloužila jako strážní místo protipožární hlídky v kraji. Na výhledové ploše je umístěn romantický dřevený altán, je zde panoramatický výhled do okolí, na lesy, skály a kopce Českého Švýcarska. Altán již není původní, starý vyhořel kvůli nedbalosti turistů v roce 2005. Populární je pozorování západu slunce
Vilemínina stěna (německy Wilhelminenwand)
je  nejsevernější stěna (439 m) ze tří masivů Jetřichovických skal, asi 1, 5 kilometru na severovýchod od obce Jetřichovice. Původní název Černá stěna byl v 19. století změněn na počest Vilemíny z rodu Kinských, kterým tehdy panství patřilo. Byl tu postaven altán v podobě poustevny, který však vlivem času zchátral. Z Vilemíny stěny budete mí hezký výhled na Jetřichovice a Růžovský vrch.
Jetřichovice
Obec německy zvaná Dittersbach vznikla jako podhradí hradu Falkenštejn prvně zmiňována r. 1457, nyní vyhledávané rekreační a turistické středisko s řadou roubených a hrázděných staveb.
Barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1752 v letech 1787-1791 přestavěna na kostel, věž z r. 1828, opraven r. 1993.V okolí ve skalách tesané kaple z 19. stol.Památný dub.
Obec východištěm na atraktivní vyhlídková místa Mariina skála, Vilemínina stěna a Rudolfův kámen nazvaná podle členů hraběcího rodu Kinských, který se v 19. stol. zasloužil o rozvoj turistiky v oblasti.

Růžovský vrch

je výrazný čedičový vrchol kuželovitého tvaru, který se nachází v katastrálních územích obcí Růžová a Srbská Kamenice v okrese Děčín. Svým výrazným tvarem a především převýšením až o 300 m oproti okolnímu terénu tvoří nepřehlédnutelnou krajinnou dominantu oblasti. S výškou 619 m n. m. je Růžák nejvyšším vrcholem Národního parku České Švýcarsko a v oblasti Českosaského Švýcarska je druhou nejvyšší horou po Děčínském Sněžníku.

Název vrchu je asi odvozen z keltského slova ros znamenající „mohutný”. Svým výrazným zjevem poutal vrch již odedávna zvědavost obyvatel ze širokého okolí – je pravděpodobné, že sloužil jako pohanské obřadní místo a poutní cíl. Germánské kmeny Markomanů a Hermandurů údajně uctívaly Růžovský vrch jako Ásgard, sídlo bohů.

Falkenštejn

Tento hrad se nachází na bočním výběžku masivu Havraních kamenů 303 m n. m. nad severovýchodním okrajem Jetřichovic. Kolem vede značená turistická cesta ( žlutá ).

Byl postaven podle archeologických nálezů v první polovině 14. století a byl značně výstavný. Tvořil původně součást panství hradu Ostrého a jeho zakladatelem byl asi některý člen rodu pánů z Michalovic.

První písemná zmínka pochází z roku 1395, kdy je připomínán zdejší hejtman Nice Hokaker. Když kamenické panství roku 1406 koupil Hynek Berka z Dubé, dosadil sem jiného hejtmana, Zikmunda ze Slibovic. Vedle funkce správní plnil Falkenštejn jistě i úkoly strážní, neboť stál nedaleko obchodní cesty do Míšně a Lužice. Falkenštejn, který byl vždy součástí kamenického panství.