Informace o trase Ještěd

Křižany ( 495 m )

(německy Kriesdorf) jsou vesnice a spolu s vesnicí Žibřidice též obec na severu Česka, v okrese Liberec, v Libereckém kraji. Tato obec v Podještědí leží asi 10 km západně od Liberce, na silnici z Chrastavy do Osečné. 

Obec je pojmenována po svém zakladateli, Kriesanovi. První písemná zpráva o ní, tehdy ještě pod jménem Suchá, je z roku 1352. Další zmínka, tentokrát z roku 1384, se týká místního kostelíka sv. Maxmiliána.

Křižany a Žibřidice byly přípotoční vsí náležící po celý středověk k hradu Ralsko.

 

Výpřež ( 769 m )

(nebo také Na Výpřeži či Tetřeví sedlo) je horské sedlo ve výšce 769 m n. m. Leží ve vzdálenosti přibližně 1,5 kilometru od vrcholu Ještědu. Je to místo, kde silnice III/2784 spojující Liberec s Českým Dubem překonává Ještědský hřbet.

Visel tady mariánský obrázek. Stojí tu starý žulový obelisk (jako rozcestník na turistické Hřebenové cestě zbudované na počátku 20. století).

 

Ještěd (1012 m n. m.)

(německy Jeschken nebo Jeschkenkoppe) je hora na severu Česka, jihozápadně od Liberce, nejvyšší vrchol Ještědsko-kozákovského hřbetu.

31. ledna roku 1963 však při neopatrném rozmrazování potrubí vznikl v budově hotelu požár, kterému celá stavba podlehla. Stejný osud v následujícím roce potkal i Rohanovu chatu – jen důvod byl jiný: rozmrazování oděvů.

Přesto však vrchol neměl zůstat pustý. Nová budova byla od počátku navrhována jako hotel i televizní vysílač. Projekt vypracoval architekt Karel Hubáček z ateliéru SIAL Liberec a základní kámen byl položen 30. 7. 1966. Během stavby byla jako ubytovna dělníků Pozemních staveb roku 1966 postavena v sedle Černého vrchu horská chata Ještědka. Nový hotel a vysílač ve tvaru rotačního hyperboloidu byl slavnostně otevřen 21. září 1973.

Ještěd je také významným telekomunikačním uzlem. Proto když původní chata vyhořela, bylo nutné postavit vedle horní stanice lanovky provizorní vysílací stanici. Právě z té vysílalo ve dnech 25.–27. srpna 1968 Svobodné studio Sever.

 

Pláně pod Ještědem ( 780 m )

(německy Kühnai) je rekreační osada na Ještědském hřebeni.Součástí osady v nadmořské výšce 780 m n. m., kde nebydlí žádný stálý obyvatel, je i veřejná studna, několik stavení, lyžařské vleky, turistická chata. Zasahují sem okolní lesy. Poblíž osady směrem k Ještědu se nachází horní, výstupní stanice sedačkové lanovky ze Světlé pod Ještědem.

Je zde několika turistických rozcestníků pro pěší, lyžařskou a cykloturistiku a netypických i pro koloběžky. K osadě vede i upravená horská silnice, volně přístupná veřejnosti. Přes osadu vede naučná stezka Ještědské vápence a Evropská dálková trasa E3.

 

Rašovka ( 610 m )

se od roku 2006 tyčí na kraji osady Rašovka (součást obce Šimonovice) u Liberce. Vyhlídková věž vysoká 22,5 metrů je součástí výletní restaurace „V Trnčí“. Tu zde stavěl od léta 2005 liberecký podnikatel Ing. Josef Lank, a to na místě bývalé stejnojmenné restaurace, která zde stávala od roku 1898

První zmínky o Rašovce, staré české zemědělské obci, jsou uváděny v Zemských deskách roku 1537.

Název obce Rašovka pochází od slova rašiti, protože v jarních měsících dochází k prudkému tání sněhu vlivem sluneční expozice a příroda ožívá dříve a rychleji než v okolí.

Toho si byla dobře vědoma Františka Lanková, která zakoupila pozemek na jihozápadní stráni s cílem vybudování kostela a hřbitova.

Kostel byl postaven z příspěvků místního zemědělského obyvatelstva, ale především mecenášky, bezdětné obchodnice s máslem a zemědělskými produkty, p. Marie Brožové. Vysvěcen byl 25. září 1932 sv. Antonínu Paduánskému a je dodnes přístupný.

 

Javorník a Obří sud (684 m )

V roce 1898 se ve Vídni konala Jubilejní výstava k oslavě 50 let vlády Františka Josefa I. Na výstavě byl i sud obřích rozměrů. Ten zde sloužil jako vinárna. Návštěvníkem výstavy i této vinárny byl Wilhelm Huebel, hostinský z Dlouhých Mostů u Liberce. Nápad s vinárnou v sudu se mu zalíbil natolik, že přesvědčil několik svých přátel a po skončení výstavy sud za 600 zlatých zakoupili, rozebrali a na čtyřech vagónech převezli po železnici z Vídně do Liberce. Na počátku následujícího roku bylo započato s výstavbou restaurace, jejíž součástí se stal i obří sud.Ke slavnostnímu otevření Obřího sudu došlo dne 18. června 1899.

Dne 20. září 1974 však došlo k požáru, při němž celý objekt včetně Obřího sudu shořel. Ačkoliv se později několikrát uvažovalo o obnově jak komplexu, tak rozhledny, dlouhou dobu k němu nedošlo.

V létě 2011 byl po 37 letech opět postaven kdysi tak oblíbený Obří sud. Jedná se o nepřímou repliku původního sudu. Při stavbě repliky se vycházelo z plánů starého hotelu.

 

Křižany 

(německy Kriesdorf) jsou vesnice a spolu s vesnicí Žibřidice též obec na severu Česka, v okrese Liberec, v Libereckém kraji. Tato obec v Podještědí leží asi 10 km západně od Liberce, na silnici z Chrastavy do Osečné. 

Obec je pojmenována po svém zakladateli, Kriesanovi. První písemná zpráva o ní, tehdy ještě pod jménem Suchá, je z roku 1352. Další zmínka, tentokrát z roku 1384, se týká místního kostelíka sv. Maxmiliána.

Křižany a Žibřidice byly přípotoční vsí náležící po celý středověk k hradu Ralsko.

 

Výpřež 

(nebo také Na Výpřeži či Tetřeví sedlo) je horské sedlo ve výšce 769 m n. m. Leží ve vzdálenosti přibližně 1,5 kilometru od vrcholu Ještědu. Je to místo, kde silnice III/2784 spojující Liberec s Českým Dubem překonává Ještědský hřbet.

Visel tady mariánský obrázek. Stojí tu starý žulový obelisk (jako rozcestník na turistické Hřebenové cestě zbudované na počátku 20. století).

 

Ještěd (1012 m n. m.)

(německy Jeschken nebo Jeschkenkoppe) je hora na severu Česka, jihozápadně od Liberce, nejvyšší vrchol Ještědsko-kozákovského hřbetu.

31. ledna roku 1963 však při neopatrném rozmrazování potrubí vznikl v budově hotelu požár, kterému celá stavba podlehla. Stejný osud v následujícím roce potkal i Rohanovu chatu – jen důvod byl jiný: rozmrazování oděvů.

Přesto však vrchol neměl zůstat pustý. Nová budova byla od počátku navrhována jako hotel i televizní vysílač. Projekt vypracoval architekt Karel Hubáček z ateliéru SIAL Liberec a základní kámen byl položen 30. 7. 1966. Během stavby byla jako ubytovna dělníků Pozemních staveb roku 1966 postavena v sedle Černého vrchu horská chata Ještědka. Nový hotel a vysílač ve tvaru rotačního hyperboloidu byl slavnostně otevřen 21. září 1973.

Ještěd je také významným telekomunikačním uzlem. Proto když původní chata vyhořela, bylo nutné postavit vedle horní stanice lanovky provizorní vysílací stanici. Právě z té vysílalo ve dnech 25.–27. srpna 1968 Svobodné studio Sever.

 

Pláně pod Ještědem 

(německy Kühnai) je rekreační osada na Ještědském hřebeni.Součástí osady v nadmořské výšce 780 m n. m., kde nebydlí žádný stálý obyvatel, je i veřejná studna, několik stavení, lyžařské vleky, turistická chata. Zasahují sem okolní lesy. Poblíž osady směrem k Ještědu se nachází horní, výstupní stanice sedačkové lanovky ze Světlé pod Ještědem.

Je zde několika turistických rozcestníků pro pěší, lyžařskou a cykloturistiku a netypických i pro koloběžky. K osadě vede i upravená horská silnice, volně přístupná veřejnosti. Přes osadu vede naučná stezka Ještědské vápence a Evropská dálková trasa E3.

 

Rašovka

se od roku 2006 tyčí na kraji osady Rašovka (součást obce Šimonovice) u Liberce. Vyhlídková věž vysoká 22,5 metrů je součástí výletní restaurace „V Trnčí“. Tu zde stavěl od léta 2005 liberecký podnikatel Ing. Josef Lank, a to na místě bývalé stejnojmenné restaurace, která zde stávala od roku 1898

První zmínky o Rašovce, staré české zemědělské obci, jsou uváděny v Zemských deskách roku 1537.

Název obce Rašovka pochází od slova rašiti, protože v jarních měsících dochází k prudkému tání sněhu vlivem sluneční expozice a příroda ožívá dříve a rychleji než v okolí.

Toho si byla dobře vědoma Františka Lanková, která zakoupila pozemek na jihozápadní stráni s cílem vybudování kostela a hřbitova.

Kostel byl postaven z příspěvků místního zemědělského obyvatelstva, ale především mecenášky, bezdětné obchodnice s máslem a zemědělskými produkty, p. Marie Brožové. Vysvěcen byl 25. září 1932 sv. Antonínu Paduánskému a je dodnes přístupný.

 

Javorník a Obří sud

V roce 1898 se ve Vídni konala Jubilejní výstava k oslavě 50 let vlády Františka Josefa I. Na výstavě byl i sud obřích rozměrů. Ten zde sloužil jako vinárna. Návštěvníkem výstavy i této vinárny byl Wilhelm Huebel, hostinský z Dlouhých Mostů u Liberce. Nápad s vinárnou v sudu se mu zalíbil natolik, že přesvědčil několik svých přátel a po skončení výstavy sud za 600 zlatých[1] zakoupili, rozebrali a na čtyřech vagónech převezli po železnici z Vídně do Liberce. Na počátku následujícího roku bylo započato s výstavbou restaurace, jejíž součástí se stal i obří sud.Ke slavnostnímu otevření Obřího sudu došlo dne 18. června 1899.

Dne 20. září 1974 však došlo k požáru, při němž celý objekt včetně Obřího sudu shořel. Ačkoliv se později několikrát uvažovalo o obnově jak komplexu, tak rozhledny, dlouhou dobu k němu nedošlo.

V létě 2011 byl po 37 letech opět postaven kdysi tak oblíbený Obří sud. Jedná se o nepřímou repliku původního sudu. Při stavbě repliky se vycházelo z plánů starého hotelu.