informace Kvadrberk

Historie lesoparku na Kvádrberku sahá až do 19. století. V Decíne pusobil v létech 1874-1934 velmi aktivní Zkrášlovací spolek mesta Decína. Tento spolek vybudoval v roce 1879 na vrcholové plošine Kvádrberku vyhlídkovou terasu s pískovcovým obeliskem:Císarskou vyhlídku. Ta byla budována na pocest 25. jubilea císarského manželského páru Františka Josefa I. a Alžbety I. Spolu s touto terasou byla postavena na temeni Kvádrberku promenádní cesta,tzv. Císarská promenáda,která vedla k Leopoldove výšine,a zde byla vybudována vyhlídka Labská stráž (1888-1980).

 

Od roku 1888 stál na vrcholu Kvádrberku výletní hostinec. Výnosy tohoto hostince pomáhaly zajištovat cinnost Zkrašlovacího spolku. Restaurace byla rozširována a v roce 1902 k ní byl v rámci romantických úprav prenesen renesancní portál. Po stržení budovy kolem roku 1947 zustává stát osamocen na kraji vyhlídky a z duvodu jeho záchrany bude premísten pravdepodobne do muzea nebo do lapidária. Zkrašlovací spolek také krome jiných aktivit stojí za ohromným zámerem vybudovat na jižních svazích Kvádrberku mestský park pro Decín. Myšlenka byla predložena pri spolkovém zasedání 25. 1. 1892. Na jižním svahu se již od roku 1881 nacházelo hrište s malým parkem. Spolek se rozhodl tento park velkoryse rozšírit po celém svahu.

 

V následujícím roce 1893 vybudoval spolek ve stávajícím parku nové cesty,zasadil stromy. Projekt parku podporovala intenzivne decínská sporitelna,také mestská správa se primluvila 26. 3. 1886 a byla hned ochotna a pripravena pozemky také odkoupila,takže se již 16. cervna mohlo zapocít s pracemi. Nejdríve byly plochy zplanýrovány,provedlo se vytrasování cest a byly zhotoveny 323 m dlouhé odvodnovací kanály. Nyní se mohlo pristoupit k navážení mnoha set fur kvalitní humusní pudy. Ta se vozila ze zahrady mestských jatek a zahrady vily Hienke. V únoru príštího roku se zacalo s presazováním stromu ze starého parku a mestského lesa.

 

V prvním roce to bylo 1710 kusu,prevážne bríz a jedlí. Stromy byly peclive prorezány,soucasne se provádelo pestení a kultivace trávníku. V roce 1898 je do parku vysazeno ješte více rostlin,které sem byly presunuty z bývalých školek,urcených k zástavbe a také ze zahrad pánu Gróschela a Printzena. U príležitosti padesátiletého jubilea vlády císare Františka Josefa I. byl 2. 11. 1898 zasazen Císarský dub. Protože pametní tabule,která dub oznacovala byla v roce 1918 odstranena,není již dnes možné strom identifikovat.

 

V dalších létech se pilne pracovalo a park se rozširoval stále více nahoru k východu. V roce 1901 byly plány parku trochu pozmeneny a v roce 1902 se srovnalo posledních 400 m2 pod meštanskou stezkou a cestou Ecce – Homo. V dalším roce byl park konecne dokoncen. Rostliny,stromy a kamennými deskami zpevnené cesty,zdobily park.

 

Zkrašlovací spolek v Decíne vlastnil bývalý výstavní pavilon Rakouské severozápadní plavební spolecnosti. Rakouská severozápadní plavební spolecnost inkasovala nejprve za jeho prenechání 100 zlatých,darovala však pozdeji peníze spolku. V roce 1893 byl postaven v dolní cásti parku pavilon a jeden z dárcu,generální reditel Otto Libbertz,prinesl hodnotící nápis. O kus výše stál zahradnický domek c. 738,kde se ukládaly zahradnické nástroje. Cást sklepa z tohoto stavení se dodnes zachovala.

 

Když v roce 1905 zemrel starosta Zkrašlovacího spolku Decín Franz Josst,rozhodli se clenové zrídit mu pomník. Decínský gymnasiální profesor Hans Pachmann vytvoril bronzovou reliefní tabuli v secesním stylu s obrazem zemrelého,kterou umístili do oblouku brány Loretoblick. Slavnostní odhalení se konalo za prítomnosti nového spolkového starosty Alexandra Kassiana,a práve tak mestského starosty a vlastníka lékárny Františka Lufta,30. 9. 1908.

 

V mestském parku pokracovaly práce pod Kassianovým vedením dále. V roce 1907 byla zrízena dve jezírka o celkové ploše 200 m2. Voda pro ne byla vedena z masívu Kvádrberku jednou starou,cca 100 m dlouhou štolou. V roce 1909 zacaly prípravné práce pro dodatecnou botanickou zahradu a již v cervnu 1910 mohlo být zarízení predáno verejnosti.

 

Od roku 1911 stojí ve strední cásti parku morový sloup z roku 1672. Pochází puvodne ze starého morového hrbitova (nynejší Vrchlického ulice),pozdeji stál u domu c. 457 v Zahradní ulici,poté u sousedního domu c. 425,až se dostal na své nynejší místo. Drívejší železný kríž byl z vrcholu sloupu odstranen v padesátých letech. Vedle sloupu leží malý kámen s nápisem Zrícení skály 15. 1. 1938,je to upomínka na prírodní katastrofu,která se zde odehrála. Prícinou byl prirozený geologický rozpad a zvetrávání pískovcového masívu hory.

 

Po druhé svetové válce však mestský park pomalu pustl,rostliny si postupne rozebrali pricinliví zahrádkári.

 

Zanedbaný lesopark prošel v minulých letech rozsáhlou obnovou,jejímž cílem bylo opravit všechny stavby a cesty a vrátit parku jeho puvodní historickou podobu. Díky úsilí pedagogu Základní školy dr. Miroslava Tyrše zde ve spolupráci s mestem Decín vznikla i nová naucná stezka Pod Kvádrberkem. Mela by sloužit detem jako zpestrení pri školním vyucování a zároven i všem návštevníkum zdejšího parku. Na trase stezky nalezneme 20 malých informacních panelu,umístených u vzácných drevin,a 4 velké informacní panely (dva jsou postaveny u vstupu do parku a dva u rybnícku). Každý se tak muže dozvedet pár zajímavostí o historii Kvádrberku,tamní faune a flóre.