Informace KHMacha

Ždírec

Starobylá malá obec prvně zmíněna jako dvorec ve žďářeném místě r. 1052.

Na návsi kaple sv. Jana Křtitele z r. 1861 na místě dřevěného kříže.

Bořejov

Ves prvně doložena r. 1352 při zemanském sídle, nyní část obce Ždírec.

Nad vsí kostel sv. Jakuba Většího, barokní stavba z r. 1703 na místě dřevěného gotického kostela ze 14. stol., věž přistavěna r. 1825.

Kostel sv. Jakuba v Bořejově je ve své dnešní podobě jednolodní obdélná barokní stavba z roku 1703, zakončená trojboce uzavřeným presbytářem (patrně ještě středověkého původu). Před západním průčelím byla roku 1825 zbudována hranolová věž. Zařízení kostela bylo (až na torza oltářů) rozkradeno či zdevastováno po roce 1990. Hlavní oltář byl zasvěcen sv. Jakubovi, postranní oltáře sv. Františkovi z Assisi a sv. Rodině. Od roku 2003 je interiér kostela postupně vybavován novou malířskou výzdobou, na níž se podílí ak. mal. Aleš Krejča a ak. mal. Vendula Císařovská. Z původních barokních varhan, opravených roku 1884, je dochována část skříně, nový nástroj  zde na počátku 20. století postavila pražská varhanářská firma Rejna a Černý. Věžní hodiny byly pořízeny roku 1868. Na věži kostela visely dále 3 zvony z 18. století, které vzaly za své rekvizicemi v 1. a 2. světové válce. Místo nich zde dodnes visí malý železný zvonek.

Poutní slavnost v Bořejově se koná vždy v sobotu v blízkosti svátku sv. apoštola Jakuba (25. červenec) v 10:00 hod.

V řadě dochovaných roubených staveb vyniká fara z let 1725-1727.

Kruh

Dnes již ryze rekreační osada leží necelé 3 km vsv. od vesnice a hradu Houska. První písemná zmínka o její existenci pochází ze 14. století.

Ve vyvýšené poloze na východním okraji obce stojí kostel sv. Vojtěcha, který na místě gotické svatyně ze 14. století nechala postavit hraběnka Marie Markéta z Valdštejna v letech 1723–1724. Kostel není v dobrém stavu a Biskupství litoměřické jej v roce 2012 nabídlo k prodeji, Doksy však váhají.

Významná část domů jsou tradiční roubené stavby lidové architektury.[6] Ve vesnici roste také památný strom „Lípa pod hřbitovem“ (lípa malolistá, 50°29'53” s. š., 14°39'34” v. d.

Kruh: kostel sv. Vojtěcha

Kostel a fara v Kruhu existovaly již ve 14. století (první historická zpráva je dochována z roku 1358). Kontinuita zde sídlících duchovních byla sice přerušena husitskými válkami, nicméně nevelký středověký kostelík, rozkládající se uprostřed hřbitova, se zde udržel až do 2. poloviny 18. století, kdy musel být pro chatrný stav snesen. Mezitím (roku 1724) již ovšem vrchnost nechala opodál zbudovat barokní stavbu kostela nového, takže po dobré tři desítky let existovaly v Kruhu dokonce kostely dva. Spolu s novostavbou barokního kostela tu byla obnovena i sídelní duchovní správa, která trvala až do roku 1946. Farnost, do jejíhož obvodu spadají obce a osady Kruh, Žďár, Vojetín, Týn, Fučíkovsko, Nová Starost a samota Gründel, byla poté přičleněna k duchovní správě v Doksech, následně k Jestřebí a od počátku roku 2001 k Bělé pod Bezdězem.

Kostel sv. Vojtěcha, poškozený požárem v roce 1996, prochází v současné době od roku 2005 rozsáhlou dlouhodobou obnovou.

Vesnická památková rezervace Žďár

Jméno Žďár, se kterým se v Čechách setkáváme i na mnoha jiných místech, napovídá, že obec stojí na místě, které vzniklo vypálením lesa. V historických listinách se Žďár poprvé připomíná k roku 1376. 

Díky velkému množství zachovalých staveb lidové architektury zde byla v roce 1995 vyhlášena Vesnická památková rezervace. Za zmínku stojí kamenná ulička strmě se svažující z návsi do Dolního Žďáru, v níž jsou roubené chalupy vestavěné přímo do skály. Na návsi stojí kaple Nejsvětější Trojice z roku 1784.

Ve Žďáru bývalo kdysi také samostatné zemanské sídlo (tvrz), a to v dolní části obce. Z obyvatel této tvrze známe pouze Svacha (Sviecho) ze Žďáru, který se roku 1417 velkou měrou podílel na tom, aby při farním kostele v Kruhu mohl vedle faráře působit i jeho pomocník – kaplan.

Okna

Obec pod Bezdězem prvně zmiňována r. 1352.

Pův. gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie doložen r. 1384, barokně přestavěn koncem 17. stol.

V hranolové věži je zavěšen památný zvon z roku 1594, jehož český nápis udává mimo jiné též nejstarší podobu zdejšího zasvěcení: Slit jest tento zvon  ke cti a chvále Pánu Bohu všemohoucímu a Matce Boží a nákladem vší obce Oken od Václava zvonaře v městě Mladého Boleslava nad Jizerou léta 1594. Soli Deo gloria. Na druhé straně zvonu jsou dva erby s nápisy: „Aleš Berka z Dubé a Lipého na Kuřívodech a Bělé. – Eliška Berková z Valdštejna.

Poutní slavnost v Oknech se koná v neděli v blízkosti svátku Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna) v 10:00 hod.

Několik roubených lidových staveb.