Informace Bubeneč-Trója

Stará kanalizační čistírna

Bývalá čistírna odpadních vod je unikátním dokladem historie architektury, techniky a čištění odpadních vod. Jedná se o první moderní čistírnu městských odpadních vod na území naší republiky.

Muzeum je umístěno v památkově chráněném areálu staré čistírny odpadních vod, která patří mezi významné objekty naší průmyslové architektury. Jde o unikátní světovou památku z období průmyslové secese (1906). Je pozoruhodné, že se zachovala dodnes.

V roce 2015 došlo ke změně názvu společnosti, která v současné době spravuje národní kulturní památku - Starou čistírnu odpadních vod - na Továrna o.p.s. - správa industriálních nemovitostí. Změna názvu společnosti byla schválena z hlavního důvodu - nezaměňovat národní kulturní památku za muzeum a tím nemást návštěvníky.

V současnosti je budova zpřístupněna veřejnosti po celý rok. Konají se zde pravidelné prohlídky s výkladem, kde si návštěvník může prohlédnout původní proces mechanického čištění odpadních vod pro Prahu. Jsou zde také dochované původní parní stroje z roku 1903 a jiné funkční vybavení.

 

Císařský mlýn

Areál středověkého mlýna ze 14.století se pokoušel získat do svého vlastnictvím už jeho otec Maxmilián II., ale podařilo se to až Rudolfovi v roce 1584, kdy pro něj mlýn zakoupili čeští stavové  a poté darovali císaři jako poděkování za to, že přesídlil se svým dvorem do Prahy. Rudolf II. jej nechal přestavět a upravit v manýristickém duchu – vzniknul tak unikátní mystický soubor staveb i zahradní a vodní architektury, jejichž účel se dodnes nepodařilo rozklíčovat.  Nezvykle byl v úpatí svahu umístěn bazén obklopený skálami, na hladině plul altánek s fontánkou. Vše bylo propojeno manýristickou kolonádou s výhledem na Vltavu. U mlýna byla zřízena slavná brusírna darhokamů Dionysia Miseroniho a jeho synů. Atmosféru dílny žánrově mistrně zachytil Karel Škréta, na jehož obraz se můžeme podívat v Národní galerii.

Později zde byla pila a leštírna diamantů. V 19. století byl klasicistně přestavěn, v 70. letech byl zbořen. Z původní stavby zbyla vstupní brána z obory. Ze zbylých budov byl zrekonstruován hotel. 

 

Přírodní památka Pecka

Ve skalním profilu odkrytém před lety při stavbě železniční vlečky do „Císařského mlýna“ (směrem k železničnímu nádraží Praha – Bubeneč) je zachycen geologický profil spodní části dobrotivského souvrství. Pahorek Pecka odolal vltavské erozi, neboť jím probíhá pruh skaleckých křemenců.

Uvnitř skaleckých křemenců je pouze na této lokalitě vyvinutá více než 10 m mocná vrstva břidlic, která v této části pánve dokumentuje místní prohloubení dna, doložené přerušením usazování písků a jílů. Místy se vyskytují teplomilné druhy, např. chlupáček chocholičnatý.

 

Stromovka

Královská obora vznikla za Přemysla Otakara II., který ji nechal roku 1266 ohradit jako loveckou oboru a postavil zde letohrádek. Za husitské doby byla poničena a za Vladislava Jagellonského znovu obnovena. Od husitských dob byla obora vždy o svátku sv. Gotharda zpřístupňována veřejnosti. Ferdinand I. ji nechal v letech 1536 - 48 rozšířit a spojit přímou cestou s Pražským hradem. Byl zde založen Velký rybník (dnes neexistující), sázely se stromy přivezené ze Šárky. Největší rozkvět zažila obora za Rudolfa II. Letohrádek na stráni byl renesančně přestavěn, obora se rozšířila, rybník byl rozšířen a do jeho středu byl nasypán ostrov. V letech 1582 - 93 vzniklo pro zásobování rybníka vodou z Vltavy unikátní technické dílo - Rudolfova štola. Přestože byl rybník později zasypán, Rudolfova štola stále přivádí vodu od Pichlova domku u Štefánikova mostu tunelem pod Letnou až do Stromovky. od oborou probíhá tunel Blanka.

 

PR Podhoří

Přírodní rezervace Podhoří se rozkládá na pravém břehu Vltavy mezi ústím Bohnického potoka a usedlostí Na Farkách. Území je rozděleno na dvě části ostře zaříznutou roklí, kterou protéká Trojský potok. Území je tvořeno převážně pevnými břidlicemi svrchního proterozoika, do kterých pronikly v některých místech zásaditější vyvřeliny – dioritové porfyrity. Právě rozdílnost chemického složení hornin předurčuje velkou rozmanitost rostlinných společenstev v území.

V území roste řada vzácných a chráněných druhů rostlin. Na strmých skalách roste druhově bohaté společenstvo s tařicí skalní, kostřavou sivou, mařinkou sivou, česnekem chlumním, rozchodníkem bílým, tařinkou chlumní a mochnou písečnou. Na vrcholových plošinách skal převažuje společenstvo trýzele škardolistého a kostřavy walliské. V sutích a ve žlebech roste společenstvo kakostu krvavého a třemdavy bílé, spolu se vzácnou třešní křovitou. Na horní plošině nad skalami převažují porosty dubu letního, s bohatým bylinným patrem.Stará kanalizační čistírna

Bývalá čistírna odpadních vod je unikátním dokladem historie architektury, techniky a čištění odpadních vod. Jedná se o první moderní čistírnu městských odpadních vod na území naší republiky.

Muzeum je umístěno v památkově chráněném areálu staré čistírny odpadních vod, která patří mezi významné objekty naší průmyslové architektury. Jde o unikátní světovou památku z období průmyslové secese (1906). Je pozoruhodné, že se zachovala dodnes.

V roce 2015 došlo ke změně názvu společnosti, která v současné době spravuje národní kulturní památku - Starou čistírnu odpadních vod - na Továrna o.p.s. - správa industriálních nemovitostí. Změna názvu společnosti byla schválena z hlavního důvodu - nezaměňovat národní kulturní památku za muzeum a tím nemást návštěvníky.

V současnosti je budova zpřístupněna veřejnosti po celý rok. Konají se zde pravidelné prohlídky s výkladem, kde si návštěvník může prohlédnout původní proces mechanického čištění odpadních vod pro Prahu. Jsou zde také dochované původní parní stroje z roku 1903 a jiné funkční vybavení.

 

Císařský mlýn

Areál středověkého mlýna ze 14.století se pokoušel získat do svého vlastnictvím už jeho otec Maxmilián II., ale podařilo se to až Rudolfovi v roce 1584, kdy pro něj mlýn zakoupili čeští stavové  a poté darovali císaři jako poděkování za to, že přesídlil se svým dvorem do Prahy. Rudolf II. jej nechal přestavět a upravit v manýristickém duchu – vzniknul tak unikátní mystický soubor staveb i zahradní a vodní architektury, jejichž účel se dodnes nepodařilo rozklíčovat.  Nezvykle byl v úpatí svahu umístěn bazén obklopený skálami, na hladině plul altánek s fontánkou. Vše bylo propojeno manýristickou kolonádou s výhledem na Vltavu. U mlýna byla zřízena slavná brusírna darhokamů Dionysia Miseroniho a jeho synů. Atmosféru dílny žánrově mistrně zachytil Karel Škréta, na jehož obraz se můžeme podívat v Národní galerii.

Později zde byla pila a leštírna diamantů. V 19. století byl klasicistně přestavěn, v 70. letech byl zbořen. Z původní stavby zbyla vstupní brána z obory. Ze zbylých budov byl zrekonstruován hotel. 

 

Přírodní památka Pecka

Ve skalním profilu odkrytém před lety při stavbě železniční vlečky do „Císařského mlýna“ (směrem k železničnímu nádraží Praha – Bubeneč) je zachycen geologický profil spodní části dobrotivského souvrství. Pahorek Pecka odolal vltavské erozi, neboť jím probíhá pruh skaleckých křemenců.

Uvnitř skaleckých křemenců je pouze na této lokalitě vyvinutá více než 10 m mocná vrstva břidlic, která v této části pánve dokumentuje místní prohloubení dna, doložené přerušením usazování písků a jílů. Místy se vyskytují teplomilné druhy, např. chlupáček chocholičnatý.

 

Stromovka

Královská obora vznikla za Přemysla Otakara II., který ji nechal roku 1266 ohradit jako loveckou oboru a postavil zde letohrádek. Za husitské doby byla poničena a za Vladislava Jagellonského znovu obnovena. Od husitských dob byla obora vždy o svátku sv. Gotharda zpřístupňována veřejnosti. Ferdinand I. ji nechal v letech 1536 - 48 rozšířit a spojit přímou cestou s Pražským hradem. Byl zde založen Velký rybník (dnes neexistující), sázely se stromy přivezené ze Šárky. Největší rozkvět zažila obora za Rudolfa II. Letohrádek na stráni byl renesančně přestavěn, obora se rozšířila, rybník byl rozšířen a do jeho středu byl nasypán ostrov. V letech 1582 - 93 vzniklo pro zásobování rybníka vodou z Vltavy unikátní technické dílo - Rudolfova štola. Přestože byl rybník později zasypán, Rudolfova štola stále přivádí vodu od Pichlova domku u Štefánikova mostu tunelem pod Letnou až do Stromovky. od oborou probíhá tunel Blanka.

 

PR Podhoří

Přírodní rezervace Podhoří se rozkládá na pravém břehu Vltavy mezi ústím Bohnického potoka a usedlostí Na Farkách. Území je rozděleno na dvě části ostře zaříznutou roklí, kterou protéká Trojský potok. Území je tvořeno převážně pevnými břidlicemi svrchního proterozoika, do kterých pronikly v některých místech zásaditější vyvřeliny – dioritové porfyrity. Právě rozdílnost chemického složení hornin předurčuje velkou rozmanitost rostlinných společenstev v území.

V území roste řada vzácných a chráněných druhů rostlin. Na strmých skalách roste druhově bohaté společenstvo s tařicí skalní, kostřavou sivou, mařinkou sivou, česnekem chlumním, rozchodníkem bílým, tařinkou chlumní a mochnou písečnou. Na vrcholových plošinách skal převažuje společenstvo trýzele škardolistého a kostřavy walliské. V sutích a ve žlebech roste společenstvo kakostu krvavého a třemdavy bílé, spolu se vzácnou třešní křovitou. Na horní plošině nad skalami převažují porosty dubu letního, s bohatým bylinným patrem.