Informace Břevnovský klášter

Tento první mužský benediktinský klášter v Čechách, ležící na polovině cesty mezi Pražským hradem a Bílou horou, založili 14.1.993 pražský biskup Vojtěch a český kníže Boleslav II. Podle legendy se název kláštera odvozuje podle břevna, které leželo ve studánce, u níž se Boleslav s Vojtěchem setkal.

Boleslav II. (řečený Nábožný) a současně i sv. Vojtěch měli sen, podle kterého se měli vydat za Prahu do dnešního Břevnova a tam údajně u potoka Brusnice spatřili scénu, kdy se jelen chce napít. Ovšem v té vodě bylo břevno, které jelenovi v napájení bránilo. Podle legendy sv. Vojtěch to břevno vytáhl a na památku právě toho setkání založili tento klášter, dosud nejstarší fungující klášter u nás.

 

Pro návštěvníky je zpřístupněna barokní bazilika sv. Markéty, románská krypta z 11. století a barokní prelatura s Tereziánským sálem. Prohlídková trasa trvá přibližně 90 minut.

 

V klášteře žila řada vynikajících mnichů, například Jan z Holešova, který patrně jako první používal pravopis s diakritikou. Za husitských válek utrpěl klášter velké škody. Roku 1420 klášter zničili táborité. Mniši, kteří přežili, odešli do Broumova. Obnovený klášter byl do současné podoby postupně přestavěn v letech 1708 - 1745 podle projektu Kryštofa Dienzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Práce na obnově se účastnili i Petr Brandl.

 

Klášter se vyhnul i josefínským reformám, možná i díky tomu, že za pruského obléhání Prahy roku 1757 sloužil jako stáj a lazaret. Břevnovský opat František Štěpán Rautenstrauch se také významně podílel na reformách vysokých škol i právnického a kněžského vzdělávání, takže klášteru za Josefa II. zrušení nehrozilo. Pohnuté dějiny zažil klášter ve dvacátém století.

 

V roce 1950 byl, stejně jako ostatní kláštery zabrán komunistickou vládou. Opat Anastáz Opasek byl nespravedlivě obviněn a padesátá léta strávil ve věznicích. Po jeho návratu byl klášter i kostel v letech 1991–1993 s velkou podporou zahraničních klášterů, důkladně opraven a v roce 1997 jej navštívil papež Jan Pavel II.

 

Hanlivý erb i vzácné obrazy

Když projdete branou kláštera a vydáte se po jeho schodišti, najdete zde oba zakladatele kláštera na obrazech od Jana Petra Molitora. Znalce historie však na obraze s Boleslavem II., pobožným, zaujme jedna drobnost - hanlivý erb. Někteří panovníci Svaté říše římské totiž nemohli Přemyslovcům zapomenout vraždu sv. Václava. Andílek v kartuši proto nedrží klasickou přemyslovskou orlici, ale znak, který znázorňuje kotlík, hanlivý znak za to, že v přemyslovském rodě došlo k bratrovraždě.

 

Obrazy najdete také v bývalé opatské jídelně. Visí zde například obraz Stavba babylonské věže, který je připisován nizozemskému mistru van Clevemu. Na dalším z obrazů uvidíte sv. Apolónii, patronku zubních lékařů – byla totiž umučena zvlášť drastickým způsobem. Za plného vědomí jí byly kleštěmi vytahány všechny zuby, a kleště drží v ruce i na tomto obraze. V klášteře jsou i krásné fresky, nejkrásnější z nich zdobí i Tereziánský sál. Jak už sám název napovídá, byl zařízen k poctě Marie Terezie u příležitosti její korunovace českou královnou. Marie Terezie však pozvání nikdy nepřijala. Čínský salón vás určitě zaujme malbami exotických krajů.

 

Barokní pavilon Vojtěška a další památky

V klášterní zahradě stojí barokní pavilon Vojtěška s pramenem potoka Brusnice, nad pramenem se nachází gotická křížová klenba, jediný pozůstatek gotického kláštera. V zahradě se nalézá soustava barokních štol, jimiž se voda zaváděla do kláštera, a dále terasy se zbytky skleníků. Hřbitov u kostela sv. Markéty v Břevnově je místem posledního odpočinku národem milovaného zpívajícího básníka a věčného rebela Karla Kryla. Zde, na své vlastní přání, mezi hroby s kříži a hrdličkami pod košatými stromy, spí svůj věčný spánek… Kromě svého hlavního poslání, se klášter věnuje také správě farností u kostela sv. Markéty v Břevnově a filiálního kostela Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře.

 

Návštěvníkům je ve vyhrazených časech k dispozici odborný průvodce, aby je zavedl do barokní baziliky sv. Markéty, pozval je na exkurzi do románské krypty z 11. století a seznámil je s interiérem barokní prelatury. Každoročně se zde koná břevnovská pouť či posvícení.Tento první mužský benediktinský klášter v Čechách, ležící na polovině cesty mezi Pražským hradem a Bílou horou, založili 14.1.993 pražský biskup Vojtěch a český kníže Boleslav II. Podle legendy se název kláštera odvozuje podle břevna, které leželo ve studánce, u níž se Boleslav s Vojtěchem setkal.

Boleslav II. (řečený Nábožný) a současně i sv. Vojtěch měli sen, podle kterého se měli vydat za Prahu do dnešního Břevnova a tam údajně u potoka Brusnice spatřili scénu, kdy se jelen chce napít. Ovšem v té vodě bylo břevno, které jelenovi v napájení bránilo. Podle legendy sv. Vojtěch to břevno vytáhl a na památku právě toho setkání založili tento klášter, dosud nejstarší fungující klášter u nás.

 

Pro návštěvníky je zpřístupněna barokní bazilika sv. Markéty, románská krypta z 11. století a barokní prelatura s Tereziánským sálem. Prohlídková trasa trvá přibližně 90 minut.

 

V klášteře žila řada vynikajících mnichů, například Jan z Holešova, který patrně jako první používal pravopis s diakritikou. Za husitských válek utrpěl klášter velké škody. Roku 1420 klášter zničili táborité. Mniši, kteří přežili, odešli do Broumova. Obnovený klášter byl do současné podoby postupně přestavěn v letech 1708 - 1745 podle projektu Kryštofa Dienzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Práce na obnově se účastnili i Petr Brandl.

 

Klášter se vyhnul i josefínským reformám, možná i díky tomu, že za pruského obléhání Prahy roku 1757 sloužil jako stáj a lazaret. Břevnovský opat František Štěpán Rautenstrauch se také významně podílel na reformách vysokých škol i právnického a kněžského vzdělávání, takže klášteru za Josefa II. zrušení nehrozilo. Pohnuté dějiny zažil klášter ve dvacátém století.

 

V roce 1950 byl, stejně jako ostatní kláštery zabrán komunistickou vládou. Opat Anastáz Opasek byl nespravedlivě obviněn a padesátá léta strávil ve věznicích. Po jeho návratu byl klášter i kostel v letech 1991–1993 s velkou podporou zahraničních klášterů, důkladně opraven a v roce 1997 jej navštívil papež Jan Pavel II.

Hanlivý erb i vzácné obrazy

Když projdete branou kláštera a vydáte se po jeho schodišti, najdete zde oba zakladatele kláštera na obrazech od Jana Petra Molitora. Znalce historie však na obraze s Boleslavem II., pobožným, zaujme jedna drobnost - hanlivý erb. Někteří panovníci Svaté říše římské totiž nemohli Přemyslovcům zapomenout vraždu sv. Václava. Andílek v kartuši proto nedrží klasickou přemyslovskou orlici, ale znak, který znázorňuje kotlík, hanlivý znak za to, že v přemyslovském rodě došlo k bratrovraždě.

 

Obrazy najdete také v bývalé opatské jídelně. Visí zde například obraz Stavba babylonské věže, který je připisován nizozemskému mistru van Clevemu. Na dalším z obrazů uvidíte sv. Apolónii, patronku zubních lékařů – byla totiž umučena zvlášť drastickým způsobem. Za plného vědomí jí byly kleštěmi vytahány všechny zuby, a kleště drží v ruce i na tomto obraze. V klášteře jsou i krásné fresky, nejkrásnější z nich zdobí i Tereziánský sál. Jak už sám název napovídá, byl zařízen k poctě Marie Terezie u příležitosti její korunovace českou královnou. Marie Terezie však pozvání nikdy nepřijala. Čínský salón vás určitě zaujme malbami exotických krajů.

 

Barokní pavilon Vojtěška a další památky

V klášterní zahradě stojí barokní pavilon Vojtěška s pramenem potoka Brusnice, nad pramenem se nachází gotická křížová klenba, jediný pozůstatek gotického kláštera. V zahradě se nalézá soustava barokních štol, jimiž se voda zaváděla do kláštera, a dále terasy se zbytky skleníků. Hřbitov u kostela sv. Markéty v Břevnově je místem posledního odpočinku národem milovaného zpívajícího básníka a věčného rebela Karla Kryla. Zde, na své vlastní přání, mezi hroby s kříži a hrdličkami pod košatými stromy, spí svůj věčný spánek… Kromě svého hlavního poslání, se klášter věnuje také správě farností u kostela sv. Markéty v Břevnově a filiálního kostela Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře.

 

Návštěvníkům je ve vyhrazených časech k dispozici odborný průvodce, aby je zavedl do barokní baziliky sv. Markéty, pozval je na exkurzi do románské krypty z 11. století a seznámil je s interiérem barokní prelatury. Každoročně se zde koná břevnovská pouť či posvícení.