Informace 4.den

Švihov

Hrad Švihov je jeden z nejmladších českých hradů, který byl postaven v letech 1480–1489. Hrad je tvořen dvěma obytnými paláci, pětipatrovou vstupní věží a hradní kaplí postavenou na baště. Na Švihově jsou pro vás připraveny dvě prohlídkové trasy. První pod názvem "Hrad" vám představí historii hradu a představí reprezentačními prostory hradu. Prohlídka začíná v Červené baště, pokračuje přes vstupní halu do ložnice hradní paní, zavítá do hradní kaple, tanečního sálu, hodovní síně a je zakončena ve zbrojnici. Druhý okruh "Kuchyně" představí hospodářské místnosti hradu jako je hejtmanská kancelář, strážnice, fraucimor, kuchyně. Gotický sál vás pak seznámí s archeologickými nálezy na hradě a přenesenými malbami ze zaniklého kostela v Doupově.

Kostel sv. Václava

Původní kostel stál již v roce 1384, byl postupně přestavován a zvětšován. Už roku 1602 nemá původní gotickou věž, ale jen zvonici s helmovou střechou. V roce 1744 zcela vyhořel, zůstaly jen pevné zdi, které pro svou sílu byly použity k nové, zaklenuté stavbě. V roce 1746 byl kostel dostavěn a vysvěcen, na den svátku sv. Václava.

 

Památník obětem zla

Poloha GPS: 49° 43′ 6″ N, 13° 23′ 17″ E

Meditační zahrada s Památníkem obětem zla v Plzni Doudlevcích je místem naděje, pravdy, odpuštění a usmíření. Místem pro vzpomínku na všechny oběti zla, pro načerpání síly a pokory do všedního dne. Místem pro ozdravění duše člověka ...

 

Starý Plzenec

Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm.

Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 

Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt.

Rotunda sv. Petra a Pavla

Původně rotunda sv. Petra, která byla součástí staroplzeňského hradiště, správního střediska západních Čech již v 10. století. Byla vybudována z otloukaných křemencových kvádrů, jejichž rytmus upravilo vyznačení podřezávaných spár. Stavba se však poprvé připomíná až v listině krále Přemysla Otakara II. roku 1266, podle níž se stal premonstrátský klášter v Chotěšově patronem všech 8 kostelů ve Staré Plzni. Koncem 15. století nebo počátkem 16. století se zřítila část kruhové lodi i její strop vlivem nedostatečné údržby...

Barokní mariánský sloup

V roce 1721 byl na náměstí (na místě dřívějšího hřbitova) postaven morový mariánský sloup, protože v tomto roce město minula morová nákaza. Na sloupu je umístěn vyobrazen města a na podstavci jsou umístěny sochy sv. Josefa, sv. Ludmily, sv. Václava a sv. Barbory.

Městská radnice Starý Plzenec

Městská radnice byla polovině 19. století postavena na náměstí z domu, který městu prodal bývalý rychtář Matěj Šmolík. Na průčelí radnice je umístěn znak města s latinským nápisem s latinským nápisem ( vlastně opisem gotickou majuskulí) SIGILLUM OPPIDI ANTIQUAE PILSNAE čili „ znak města Staré Plzně“. Uprostřed je městský znak již na barokním štítu s černou orlicí a bílým dvouocasým lvem.

Kostel sv. Jana Křtitele

Původně románský kostel založený pravděpodobně knížetem Jaromírem na poč. 11. století. Ve 14. století byl přestavěn do gotické podoby. Jeho původní podoba není známa, zachován byl jen presbytář (kněžiště). Stěny jsou proraženy hrotovitými okny bez kružeb, Vítězný oblouk je zachován je zčásti. Klenba byla 16. století nahrazena dřevěným stropem. V kostele je umístěn náhrobek rodu Kokořovců z roku 1591. Hlavní oltář je rokokový a byl instalován v roce 1810. Pochází pravděpodobně z některého zrušeného kostela. Na hlavním oltáři je znázorněn sv. Jan Nepomuckým nad ním je poprsí Boha-otce. Na stěně visí obraz Křest páně, který býval původně na hlavním oltáři. Po straně umístěný barokní oltář čtrnácti svatých pomocníků byl přenesen ze zrušeného kostela sv. Blažeje.

Původně románský kostel založený pravděpodobně knížetem Jaromírem na poč. 11. století. Ve 14. století byl přestavěn do gotické podoby. Jeho původní podoba není známa, zachován byl jen presbytář (kněžiště). Stěny jsou proraženy hrotovitými okny bez kružeb, Vítězný oblouk je zachován je zčásti. Klenba byla 16. století nahrazena dřevěným stropem. V kostele je umístěn náhrobek rodu Kokořovců z roku 1591. Hlavní oltář je rokokový a byl instalován v roce 1810. Pochází pravděpodobně z některého zrušeného kostela. Na hlavním oltáři je znázorněn sv. Jan Nepomuckým nad ním je poprsí Boha-otce. Na stěně visí obraz Křest páně, který býval původně na hlavním oltáři. Po straně umístěný barokní oltář čtrnácti svatých pomocníků byl přenesen ze zrušeného kostela sv. Blažeje.Švihov

Hrad Švihov je jeden z nejmladších českých hradů, který byl postaven v letech 1480–1489. Hrad je tvořen dvěma obytnými paláci, pětipatrovou vstupní věží a hradní kaplí postavenou na baště. Na Švihově jsou pro vás připraveny dvě prohlídkové trasy. První pod názvem "Hrad" vám představí historii hradu a představí reprezentačními prostory hradu. Prohlídka začíná v Červené baště, pokračuje přes vstupní halu do ložnice hradní paní, zavítá do hradní kaple, tanečního sálu, hodovní síně a je zakončena ve zbrojnici. Druhý okruh "Kuchyně" představí hospodářské místnosti hradu jako je hejtmanská kancelář, strážnice, fraucimor, kuchyně. Gotický sál vás pak seznámí s archeologickými nálezy na hradě a přenesenými malbami ze zaniklého kostela v Doupově.

Kostel sv. Václava

Původní kostel stál již v roce 1384, byl postupně přestavován a zvětšován. Už roku 1602 nemá původní gotickou věž, ale jen zvonici s helmovou střechou. V roce 1744 zcela vyhořel, zůstaly jen pevné zdi, které pro svou sílu byly použity k nové, zaklenuté stavbě. V roce 1746 byl kostel dostavěn a vysvěcen, na den svátku sv. Václava.

 

Památník obětem zla

Poloha GPS: 49° 43′ 6″ N, 13° 23′ 17″ E

Meditační zahrada s Památníkem obětem zla v Plzni Doudlevcích je místem naděje, pravdy, odpuštění a usmíření. Místem pro vzpomínku na všechny oběti zla, pro načerpání síly a pokory do všedního dne. Místem pro ozdravění duše člověka ...

 

Starý Plzenec

Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm.

Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty. 

Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt.

 

Rotunda sv. Petra a Pavla

Původně rotunda sv. Petra, která byla součástí staroplzeňského hradiště, správního střediska západních Čech již v 10. století. Byla vybudována z otloukaných křemencových kvádrů, jejichž rytmus upravilo vyznačení podřezávaných spár. Stavba se však poprvé připomíná až v listině krále Přemysla Otakara II. roku 1266, podle níž se stal premonstrátský klášter v Chotěšově patronem všech 8 kostelů ve Staré Plzni. Koncem 15. století nebo počátkem 16. století se zřítila část kruhové lodi i její strop vlivem nedostatečné údržby...

Barokní mariánský sloup

V roce 1721 byl na náměstí (na místě dřívějšího hřbitova) postaven morový mariánský sloup, protože v tomto roce město minula morová nákaza. Na sloupu je umístěn vyobrazen města a na podstavci jsou umístěny sochy sv. Josefa, sv. Ludmily, sv. Václava a sv. Barbory.

Městská radnice Starý Plzenec

Městská radnice byla polovině 19. století postavena na náměstí z domu, který městu prodal bývalý rychtář Matěj Šmolík. Na průčelí radnice je umístěn znak města s latinským nápisem s latinským nápisem ( vlastně opisem gotickou majuskulí) SIGILLUM OPPIDI ANTIQUAE PILSNAE čili „ znak města Staré Plzně“. Uprostřed je městský znak již na barokním štítu s černou orlicí a bílým dvouocasým lvem.

Kostel sv. Jana Křtitele

Původně románský kostel založený pravděpodobně knížetem Jaromírem na poč. 11. století. Ve 14. století byl přestavěn do gotické podoby. Jeho původní podoba není známa, zachován byl jen presbytář (kněžiště). Stěny jsou proraženy hrotovitými okny bez kružeb, Vítězný oblouk je zachován je zčásti. Klenba byla 16. století nahrazena dřevěným stropem. V kostele je umístěn náhrobek rodu Kokořovců z roku 1591. Hlavní oltář je rokokový a byl instalován v roce 1810. Pochází pravděpodobně z některého zrušeného kostela. Na hlavním oltáři je znázorněn sv. Jan Nepomuckým nad ním je poprsí Boha-otce. Na stěně visí obraz Křest páně, který býval původně na hlavním oltáři. Po straně umístěný barokní oltář čtrnácti svatých pomocníků byl přenesen ze zrušeného kostela sv. Blažeje.