Informace 3.den

Klatovská Hůrka. Zřícenina kostela sv. Anny

Původně gotický kostel ze 14. stol., r. 1464 pobořen a r. 1527 obnoven. V 18. stol. přestavěn v barokním stavebním slohu. V období vlády Josefa II. byl kostel zrušen a chátral. Ke konci 19. stol. byla na zřícenině kostela vybudována rozhledna, ve 20. letech 20. stol. zbořena. Nová rozhledna s prosklenou vyhlídkou byla zbudována r. 1969.

Kostel sv. Martina

Založen na počátku 13. stol., původně gotický a hrazený. V letech 1735-48 zbudován současný kostel v jednoduchém barokním slohu. Jednolodní stavba na obdélníkovém půdorysu. V interiéru oltář z r. 1741 od klatovského řezbáře Josefa Fliegla, oltářní obraz zhotovil v r. 1748 Ignác Raab

 

Zámek Chudenice

Zámek vznikl přestavbou rodového sídla Czerninů, renesanční tvrze, na konci 16. století. Tehdy jej vlastnil Humprecht Czernin. Dnešní vzhled zámek získal barokní úpravou podle návrhu architekta Carla Ballinga r. 1776 a nachází se v něm expozice věnované několika významným lidem, kteří jsou spjati s Chudenicemi - Josefu Dobrovskému, Jaroslavu Kvapilovi, K. S. Amerlingovi a rodu Czernínů. Ti byli historicky jedinými vlastníky zámku. K vidění jsou i dobové zámecké interiéry.

Zámek Lázeň sv. Wolfganga

Kromě lázeňského zařízení zde bylo i několik hostinských pokojů.Ve dvacátých letech 19. století byla rozšířena zahrada a také založen anglický krajinářský park.Na zámek přijíždělo množství lázeňských hostů i známých osobností z řad zejména národně uvědomělé aristokracie a inteligence. V letech 1817 – 1829 zde pobýval národní buditel a lingvista Josefa Dobrovský. Stavební vývoj zámku, různé stavební úpravy a rozšíření probíhaly v devatenáctém i na počátku dvacátého století. Zámek patřil až do roku 1945 Černínům. Na základě vykonstruovaných údajů byl zabaven státem a celý areál postupně spěl ke zkáze. Park zarostl a budovy se počaly rozpadat.V prosinci 2009 byl zámecký areál vrácen zpět rodině Czerninů a postupně probíhají práce na zajištění budov i obnově parku.

Bolfánek

Věž je pozůstatkem kostela svatého Wolfganga, též název Bolfánek, je počeštěnou zdrobnělinou jména Wolfgang.

Je to rozhledna na vrchu Žďár (583 m.n.m.). Na místě rozhledny stávala původně kaplička postavená na paměť Svatého Wolfganga. Podle pověsti zde v nedaleké jeskyni pod skálou přenocoval řezenský biskup Wolfgang, když cestoval z Prahy ze svěcení prvního českého biskupa Dětmara v r. 973. U paty věže je vstup do kapličky, kde je možné sestoupit po schodech až ke skále, na které je postavena. Kámen má údajně léčivé účinky. Jedna z pověstí praví, že pokud se prasklina v jeho hmotě zvětší natolik, že jím projde těhotná žena, otevře se cesta pro pekelné síly. 

Rozhledna zde byla zřízena již roku 1845, kdy byla věž dostavěna do výšky 45 metrů a tesařským mistrem Janem Kubátem změněna do nynější podoby. Na vrchol věže vede 138 schodů. Odměnou za vynaloženou námahu při výstupu na vrchol rozhledny je nezapomenutelný dokonalý kruhový výhled na panorama Šumavy, vrcholy Českého lesa, lze spatřit také Radyni, Plzeň a Brdy a při dobré viditelnosti i Krušné hory a vrcholky Alp.

Kostel sv. JanKřtitel

Jádro dnešního kostela pochází z druhé poloviny 14. století, o čemž svědčí zmínka z pera dvorního kronikáře císaře Karla IV., Přibíka Pulkavy z Hradenína, který v Chudenicích roku 1380 zemřel a je v kostele pochován. Díky pozdějším přístavbám a stavebním úpravám může kostel návštěvníkům sloužit jako názorná učebnice různých stavebních slohů a výtvarného umění své doby, přičemž nejslavnějším dílem je zde velký křídlový oltář z roku 1505, jehož autora nazýváme pro nedostatek historicky podložených informací „mistrem chudenického oltáře“. V presbytáři najdeme obraz z oltáře ze švihovské hradní kaple – malbu Oplakávání Krista z konce 15. století.

Bývalý pivovar

Pivovar byl již ve své době před zrušením technickou raritou. Jako poslední pivovar v tehdejším Československu používal k vaření piva otevřené kádě, ve kterých se vařící pivo ručně míchalo. Byl o tom v roce 1942 natočen zajímavý příspěvek do filmového týdeníku, který byl občas k vidění i v televizi v pořadech jako třeba Hledání ztraceného času.

 

Poleň. Zřícenina kostela

zasvěcený sv. Markétě, pochází ze 14. století. Dekretem Josefa II. z roku 1786 byl kostel zrušen a dražbou prodán poleňskému faráři. Od té doby chátral. Dnes tu najedeme pouze torzo obvodového zdiva.

Poleňská lípa nebo také Dobrovského lípa. Kostel Všech svatých.Klatovská Hůrka. Zřícenina kostela sv. Anny

Původně gotický kostel ze 14. stol., r. 1464 pobořen a r. 1527 obnoven. V 18. stol. přestavěn v barokním stavebním slohu. V období vlády Josefa II. byl kostel zrušen a chátral. Ke konci 19. stol. byla na zřícenině kostela vybudována rozhledna, ve 20. letech 20. stol. zbořena. Nová rozhledna s prosklenou vyhlídkou byla zbudována r. 1969.

Kostel sv. Martina

Založen na počátku 13. stol., původně gotický a hrazený. V letech 1735-48 zbudován současný kostel v jednoduchém barokním slohu. Jednolodní stavba na obdélníkovém půdorysu. V interiéru oltář z r. 1741 od klatovského řezbáře Josefa Fliegla, oltářní obraz zhotovil v r. 1748 Ignác Raab

 

Zámek Chudenice

Zámek vznikl přestavbou rodového sídla Czerninů, renesanční tvrze, na konci 16. století. Tehdy jej vlastnil Humprecht Czernin. Dnešní vzhled zámek získal barokní úpravou podle návrhu architekta Carla Ballinga r. 1776 a nachází se v něm expozice věnované několika významným lidem, kteří jsou spjati s Chudenicemi - Josefu Dobrovskému, Jaroslavu Kvapilovi, K. S. Amerlingovi a rodu Czernínů. Ti byli historicky jedinými vlastníky zámku. K vidění jsou i dobové zámecké interiéry.

Zámek Lázeň sv. Wolfganga

Kromě lázeňského zařízení zde bylo i několik hostinských pokojů.Ve dvacátých letech 19. století byla rozšířena zahrada a také založen anglický krajinářský park.Na zámek přijíždělo množství lázeňských hostů i známých osobností z řad zejména národně uvědomělé aristokracie a inteligence. V letech 1817 – 1829 zde pobýval národní buditel a lingvista Josefa Dobrovský. Stavební vývoj zámku, různé stavební úpravy a rozšíření probíhaly v devatenáctém i na počátku dvacátého století. Zámek patřil až do roku 1945 Černínům. Na základě vykonstruovaných údajů byl zabaven státem a celý areál postupně spěl ke zkáze. Park zarostl a budovy se počaly rozpadat.V prosinci 2009 byl zámecký areál vrácen zpět rodině Czerninů a postupně probíhají práce na zajištění budov i obnově parku.

Kostel sv. JanKřtitel

Jádro dnešního kostela pochází z druhé poloviny 14. století, o čemž svědčí zmínka z pera dvorního kronikáře císaře Karla IV., Přibíka Pulkavy z Hradenína, který v Chudenicích roku 1380 zemřel a je v kostele pochován. Díky pozdějším přístavbám a stavebním úpravám může kostel návštěvníkům sloužit jako názorná učebnice různých stavebních slohů a výtvarného umění své doby, přičemž nejslavnějším dílem je zde velký křídlový oltář z roku 1505, jehož autora nazýváme pro nedostatek historicky podložených informací „mistrem chudenického oltáře“. V presbytáři najdeme obraz z oltáře ze švihovské hradní kaple – malbu Oplakávání Krista z konce 15. století.

Bývalý pivovar

Pivovar byl již ve své době před zrušením technickou raritou. Jako poslední pivovar v tehdejším Československu používal k vaření piva otevřené kádě, ve kterých se vařící pivo ručně míchalo. Byl o tom v roce 1942 natočen zajímavý příspěvek do filmového týdeníku, který byl občas k vidění i v televizi v pořadech jako třeba Hledání ztraceného času.

 

Poleň. Zřícenina kostela

zasvěcený sv. Markétě, pochází ze 14. století. Dekretem Josefa II. z roku 1786 byl kostel zrušen a dražbou prodán poleňskému faráři. Od té doby chátral. Dnes tu najedeme pouze torzo obvodového zdiva.

Poleňská lípa nebo také Dobrovského lípa. Kostel Všech svatých.