Info tříkrálový pochod

Čelákovice
Obec na břehu Labe doložena r. 1290, na město povýšena r. 1847. Na vyvýšeném ostrohu středověká tvrz renesančně upravená r. 1579, současná podoba z r. 1910, nyní sídlo městského muzea. V sousedství románský kostel Nanebevzetí Panny Marie z přelomu 12. a 13. stol., drobně goticky a renesančně upravován, v letech 1712-1713 barokně rozšířen, při něm děkanství z doby kolem r. 1780. K tvrzi patřil mlýn připomínaný již koncem 14. stol. a modernizovaný r. 1876.
Na náměstí novobarokní radnice z r. 1911 a barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1723. Na Labi velké zdymadlo z r. 1937.
Mezi Čelákovicemi a Lysou nad Labem naučná stezka.
Lužní les
Přírodní rezervace Lipovka - Grado se nachází na pravém břehu Labe. Předmětem ochrany je dubový les s charakteristickým keřovým a bylinným patrem, vlhké louky, mokřady, tůňkami a jezery říčního původu. Hnízdí zde cca. 50 druhů ptáků a vyskytuje řada vzácných květin.
Barokní eremitáž Sv. Václava v Císařském lese.
Roku 1696 nechal František Antonín hrabě Sporck postavit, při tehdejší, poměrně frekventované silnici z Prahy do Lysé nad Labem, Eremitáž sv. Václava. Původně se jednalo o rozsáhlý areál, který kromě otevřené kaple sv. Václava zahrnoval ještě poustevníkovo obydlí, jednopatrovou budovu s hraběcími pokoji, byty pro kněze a zahradu s vodotrysky a souborem barokních soch. Do dnešních časů se dochovala již zmíněná otevřená kaple sv. Václava s pískovcovým reliéfem znázorňujícím usmrcení sv. Václava, který po smrtelné ráně mečem klesá k zemi, přičemž se drží kruhu vrat. Po stranách kaple jsou i dodnes umístěné dvě pískovcové sochy andělů, kteří v rukou drží lampy s věčným světlem a lidskými lebkami. Jsou to anděl život a anděl smrt.
Ostatní sochy z poustevny byly přemístěny na ohradní zeď Kostela svatého Jana Křtitele v Lysé nad Labem. Některé zdroje přisuzují autorství soch Matyáši Bernardu Braunovi, což by však znamenalo s ohledem na Braunův věk jejich pozdější vznik.
Lázně Toušeň
byly založeny p. Janem Králíkem v roce 1868 na železitém prameni, na jehož podstatě probíhaly léčebné procedury do roku 1889. Od tohoto roku bylo léčení rozšířeno o slatinné koupele. Později byla léčba rozšířena o léčení pohybového ústrojí (kloubů a páteře) pomocí vířivých koupelí. Lázně nejsou vhodné pro pacienty trpící chorobami srdce, pro těžko pohyblivé pacienty a pro osoby trpící epilepsií.
Vedle bahenních koupelí mohou být pacientům nabídnuty jiné obvyklé procedury jako perličkové koupele, různé masáže a kryoterapie.
Vnitřní prostory lázní jsou zdobeny obrazy s toušeňskými motivy v kresbách, pastelech a olejomalbách Rudolfa Truhlaříka, Ferdinanda Blechy a Viléma Plocka.
Vodárna Káraný
Zásobování části hlavního města Prahy a jejího okolí pitnou vodou. Vodárna je rozdělena do dvou částí, která odráží způsob výroby pitné vody. Nabídka přirozené či umělé infiltrace. Technickými parametry infiltrace jsou: vsakovací nádrže, úpravna vody, čerpací stanice surové vody, jímací objekty.
......Infiltrace z Jizery
Využívá se toho, že voda z koryta Jizery přirozeně vsakuje do okolních štěrkopísků, ve kterých se samovolně čistí. V průměrné vzdálenosti 250 m od řeky je potom jímána do celkem 685 studní a odtud čerpána do káranské vodárny. Kapacita tohoto zdroje je 900–1100 litrú/sec.
......Umělá infiltrace
Čerpáno přímo z Jizery do filtrů.
Kapacita zdroje činí 700–900 l/sec.
......Artéská studně
Voda vyvěrá z vrtů hlubokých 60–80 metrů. Vydatnost zdroje je 50–80 l/sec. Obsahuje hodně železa.