Info trasa PU

Hlubočepy
Druhým největším katastrálním územím po Smíchovu jsou Hlubočepy. Ve středověku se zde nalézaly tři osady Hlubočepy a Zlíchov, zmiňované poprvé k roku 1222, a Klukovice, o kterých máme zprávu až ze století čtrnáctého. Je známo, že v Hlubočepích a na Zlíchově byla již ve středověku řada vinic a chmelnic.V šestnáctém století koupil Hlubočepy pražský kupec Hanuš Falk, který tu postavil dvůr a tvrz. Po bitvě na Bílé hoře připadly všechny tři obce Pavlu Michnovi z Vacínova, ve století osmnáctém je vlastnili jezuité až do zrušení řádu a pak byly dvory v těchto vesnicích prodány soukromým majitelům. V 19. a na počátku 20. století dochází i zde k výrazným změnám, staví se železnice a také tu vzniká řada továren, v souvislosti s tím vzrostl i počet obyvatel.
Dalejský potok
Pramení v Chrášťanech.Na souběhu Dalejského s Prokopským údolím se vlévá zleva Prokopský potok,a protéká klikatým údolím Hlubočep, do Vltavy ústí na jejím řkm 58,9 zleva u hlubočepského předmostí Barrandovského mostu. Naučná stezka prochází mezi Řeporyjemi a Hlubočepy.
Opatřilka – Červený lom
V oblasti jsou významné geologické profily s významnými nalezišti zkamenělin - graptolitů a trilobitů.V období devonu se zde rozprostíralo mělké korálové moře.Jak známo, patřil Červený lom mezi oblíbená místa spisovatele Jaroslava Foglara, autora Rychlých šípů.
Černý lom
Pokud se důkladně zahledíte na stěnu Černého lomu, budete moci spatřit ojedinělý úkaz. Je zde totiž patrný přechod mezi dvěma geologickými obdobími – silurem a devonem.
Prokopské údolí
Primární horninu zde zastupují silurské a devonské vápence, které určují ráz celého území. Přerušují je pouze místy vápnité břidlice, což způsobuje místní snížení reliéfu v údolních svazích. Za války byly v Prokopském údolí vybudovány podzemní prostory.(Dnes možná vlastní armáda).
Viadukt Pražského semmeringu
Prokopské údolí je přemostěno železniční tratí, která je označována Pražský semmering. Nad údolím se tak klene několik železničních viaduktů této náročné trati, přesahující převýšení 150 metrů. Viadukty jsou jedinečnou technickou mostní památkou
Trunečkův mlýn
Z původních sedmi mlýnů, které stávaly kolem Dalejského potoka, můžete dnes spatřit pouze tři. Jedním z nich je právě Trunečkův mlýn, jehož zbytky budete moci spatřit na trase. Rodina Trunečkova vlastnila mlýn počátku 19. století až do konce 2. světové války. Velké přestavby se stavbě dostalo v letech 1910–1911, kdy byl přestavěn na válcový(text popisu je dole), a staré vodní kolo nahradila Francisova vodní turbína. V letech 1937–38 byl mlýn znovu upraven – poháněn byl plynovým spalovacím motorem, který byl v roce 1946 nahrazen elektrickým. V roce 1951 byl mlýn uzavřen a následně je začalo využívat JZD ke šrotování a skladování obilí. Žádné další rekonstrukce se však nedočkal, a tak začal chátrat. Dodnes je v místech, kde mlýn stával, patrné jeho torzo a některé další části stavby.
Kříž na skále
nad Dalejským potokem připomíná místo, kde kdysi stával barokní kostelík svatého Prokopa.
Řeporyje
Starobylá ves doložena r. 1114, k Praze připojena r. 1974, nyní městská část Praha-Řeporyje ve správním obvodu městské části Praha 13. Románský kostel sv. Petra a Pavla z 1. poloviny 12. stol. s mladší hranolovou věží

Popis ...Válcový mlýn

Stavebně se jedná o vícepatrovou budovu , aby se co nejvíce ušetřila doprava produktů, které se mezi stroji pohybují pokud možno samospádem. Budova bývala nejčastěji třípatrová. V přízemí byly hnací stroje, transmisní rozvod, násypky dopravníků a kartáčovačka. V prvním patře loupačka, mlecí stolice, váha a pytlování. Ve druhém patře sila a někdy aspirační jednotka. Ve třetím patře stála čistička, vysévače, reforma a prachové filtry, nad ní podstřešní transmisní pohon a hnací zařízení zrnových výtahů. Novější mlýny mají samostatný pohon jednotlivých strojů, které jsou rozděleny na více patrech a je jich spojeno více v paralelním chodu.