Info-Tiché údolí

Únětice u Prahy
Roztoky u Prahy, Velké Přílepy, Únětice, Tursko, Kozí hřbety. Místa významných a unikátních nálezů tzv. únětické kultury, datované do 1. poloviny 2. tisíciletí před n. l. Ve starší době bronzové byla tato kultura rozšířená nejen na velkém území Čech a Moravy, ale i v částech Německa, Polska, Slovenska a Rumunska.
Přírodní rezervace Roztocký háj - Tiché údolí
byla vyhlášena roku 1951 a nachází se na jižním okraji města Roztoky, v severním sousedství městských částí Sedlec a Suchdol hlavního města Prahy. Chráněné území zaujímá zalesněné stráně Tichého údolí a Roztocký háj nad soutokem Únětického potoka a řeky Vltavy. Jihozápadním směrem na ně na území Prahy bezprostředně navazuje další přírodní rezervace – Údolí Únětického potoka.

Trasa je plná nádherných přírodních scenérií. Velký a Malý háj jsou tvořeny většinou listnatými porosty dubů a habrů. Kdysi zde byly pastviny, zalesnění je staré zhruba sto let. Nacházejí se zde doklady starého osídlení (mohylová pohřebiště ze starší doby železné).
V přírodní památce Sedlecké skály se dochovaly fragmenty skalních stepí. Roztocký háj-Tiché údolí je domovem významných druhů bezobratlých živočichů a velké ptačí populace. V Údolí Únětického potoka jsou nejcennější zbytky vřesovišť na severních svazích a zbytky stepí a lesostepí na svazích jižních.
Únětický potok, původně nazývaný Stativnice, je zhruba 15 km dlouhý. Najdete na něm čtyři historické mlýny: Braunerův (dříve Malý), Spálený, Tůmův a Trojanův. Z Tůmova mlýna však zbývají už jen rozvaliny pohlcené vegetací. V Tichém údolí najdete také tři památné stromy.
Vrba zapomenutá
je významný strom druhu vrba bílá (Salix alba) v severním cípu katastrálního území Suchdol. Nachází se v Údolí Únětického potoka na soutoku Únětického a Horoměřického potoka.
Jedná se o jeden z největších exemplářů druhu vrba bílá na území České republiky. Obvod kmene je 787 cm, výška asi 13 metrů. Stáří stromu se odhaduje na 120 let.

Kaple sv.Václav

Jednoduchá stavba v barokním slohu byla postavena v roce 1704 na místě morového hřbitova. Později byla sice rozšířena, ale přesto za vlády Josefa II chátrala. V roce 1807 ji naštěstí koupil mlynář Karel Trojan a zachránil jí a zpřístupnil pro bohoslužby..Nad předsíní je umístěna zvonice a uvnitř je možno vidět pašijové obrazy.V současné době kaple patří do dejvické farnosti u kostela sv. Matěje (od 1. září 2008) a bohoslužby se v ní konají jednou týdně v sobotu odpoledne.

Brandejskův statek

Nejpozději od roku 1423 ve vsi existovalo sídlo majitele v místě dnešního čp.1.
Tímto majitelem byl Jan Keruňk zvaný Jednoruký.1866-1896 - Usídlila se zde v nájmu rodina Brandejsů.

Brandejsův statek (označovaný také jako Suchdolský zámeček) je pojmenovaný po Alexandru Brandejsovi, statkáři, nájemci a především mecenáši českých výtvarných umělců.
Jeho současná podoba pochází z let 1822 až 1823 a představuje klasickou selskou usedlost, dominující místu s dlouholetou tradicí zemědělství.
Statek je v majetku Magistrátu hl.m. Prahy, který jeho část pronajímá České zemědělské univerzitě. Univerzita prostřednictvím Školního zemědělského podniku Lány v Brandejsově statku a na přilehlých pozemcích hospodaří již desetiletí.
V roce 1990 byla poměrně zdařile zrekonstruována z výkrmny býků stáj pro koně s 12 boxy, v nichž jsou ustájeni koně různých plemen (český teplokrevník, slovenský teplokrevník, anglický plnokrevník, hafling, hucul) pro různé účely (sedlové disciplíny, zápřah, hipoterapie).