Info-Skrytin

Skrytín
je samota nazývaná též Reichberg, připomínaná už roku 1383.
Původní znění jména osady bylo Skřitín(doklad z roku 1384 Skrzytyn)svědčí bezpečně pro slovanský původ.Není vyloučeno,že tam bylo slovanské hradiště.
V majetku Wolfrumů zůstal Skrytín až do osvobození v roce 1945. Zřícenina zámku která má tajemnou minulost.Za války zde sídlila něm. jednotka která zde měla provádět pokusy s dětmi.Po válce byl zde tábor poté se o něj nikdo nestaral a lidé jej začali rozebírat a rozkrádat.
Poté byl v majetku Statního statku Zvoleněves.V roce 1974 zde začínal pionýrský tábor se dvěma hřišti a dokonce i malým bazénem.Skrytín byl až do roku 1990 v majetku firmy Konstruktiva Praha která do tohoto místa dala obrovské peníze a mnohdy i luxusní majetek který byl po opuštění rozkraden nenechavci z blízkých obcí nebo dalšími lidmi kteří zde chodli rabovat vše od dveří zámečku až po nábytek.
Bradlo 450 m.n.m
Bradlo jedním z nevyšších vrcholů na levé straně Labe mezi Ústím a Děčínem.
Výhledy -   otevřou se od jihu ke kopcům nad Labem až k Milešovce, k západu přes Vysoký kámen k Blansku a přes Český Bukov k Slavošovu.
Při klesání z Bradla, jsou z lesní cesty nádherné výhledy do údolí Lužeckého potoka a na chatovou oblast s koupalištěm a k Povrlům.

Vzdálenější obzory se otvírají z výhledové skalky na odbočce 50 m z modré od rozcestníku (vyhlídka pod Bradlem - 425 mn.m).
Povrly
Obec doložena r. 1186 jako labská celnice, nyní součást průmyslové aglomerace, zejména zpracování železa a barevných kovů.
Moderní kruhový katolický kostel Navštívení Panny Marie z r. 1936 s vysokou věží. Lidové stavení s hrázděným patrem.
Západně znělcový Kozí vrch (380 m n. m.) se strmou skalní stěnou, botanická přírodní památka, kruhový rozhled.
C. G. Wolfrum
Vydavatel prvních novin v Ústí nad Labem. Podnikatel. Poslanec. Dokonce také spisovatel. To všechno byla za starého mocnářství jedna z nejzajímavějších osobností, jež tu kdy žily. Carl Georg Wolfrum.
„Nacionalismus nenáviděl. O národnostních sporech, tehdy módních, tvrdil, že jsou škodlivé, protože odvádějí lidi od práce.“
Pro město se staly zásadní jím založené místní noviny. Aussiger Anzeiger, tedy Ústecký hlasatel. První číslo vyšlo 18. srpna 1857.
Neobešlo se to bez těžkostí, pro získání koncese na vydávání novin nebyla padesátá léta příznivá, ve městě neexistovala tiskárna, a rovněž nebylo snadné najít schopného redaktora. Finanční základ získal Wolfrum tak, že s dvanácti svými známými, ústeckými hodnostáři, vytvořil fond, do něhož každý z nich přispěl 20 zlatými. Tisk byl zajištěn u děčínské firmy Stopp. Náklad byl sto kusů. Advokát Josef Schwarz dal svolení, aby jeho koncipista Josef Lorenz převzal redakci. Carl Georg Wolfrum byl na doporučení okresního úřadu uveden jako vydavatel. Po získání licence tak mohlo 18. srpna 1857, při příležitosti panovníkových narozenin, vyjít první číslo novin, jež se nazývaly Aussiger Anzeiger. Úvodník napsal Carl Georg Wolfrum. V něm uvedl příčiny, jež k vydávání novin vedly, zejména potřebu také tiskovou formou podporovat místní hospodářskou sféru, nicméně podtrhl ctižádost listu informovat o dění ve městě i ve světě v co nejkomplexnější podobě, přičemž se odvolával na podporu nadřízených státních orgánů, ale i přízně čtenářstva. Distribuci novin zajišťoval knihkupec Franz Hübl v Ústí.

„Jejich dědicem je Ústecký deník,“ pokračoval Kaiser. Anzeiger se totiž časem změnil v Aussiger Tagblatt. Což v němčině znamená právě Ústecký deník.
Stal se dokonce předsedou rozpočtového výboru rakouské monarchie. Zajímavé je, že když mu vypršel desetiletý poslanecký formát, nebyl pro své liberální postoje znovu zvolen. K jeho zvolení mu pomohla liberecká hospodářská komora, jež disponovala slušnou sumou hlasů.

Carl Georg Wolfrum
Žil v letech 1813 až 1888.
Pocházel z německého Hofu
Vypracoval se z nuzných poměrů mezi nejvýznačnější ústecké podnikatele
Se získáním rakouského státního občanství se stal městským radním, staral se o finance, labskou plavbu a noviny
Roku 1867 byl zemským sněmem zvolen do vídeňské říšské rady.
Stal se předsedou rozpočtového výboru rakouské monarchie
Roku 1885 se vzdálil z politiky
Zemřel 30. května 1888