Info Šárka

Na pražském území se nachází lokalita Šárka v Praze 6, které bylo předchůdci dnešních obyvatel Prahy využíváno od neolitu až po období slovanské. Náleží k výšinným sídlištím, která byla osidlována především v pozdním stupni lineární keramiky. Neolitická sídliště v Šárce jsou situována na strategicky výhodné poloze, na protilehlých ostrožnách: na jižnější a rozsahem menší Šestákově skále a na severnější, mohutnější a vyšší skále Kozákově. Mezi oběma ostrožnami leží hluboké údolí, kterým protéká Šárecký potok. Obě skály jsou přístupné pouze z jedné strany (Šestákova skála z jihu, Kozákova ze severu) pozvolna stoupajícím terénem a vytvářejí ideální prostředí pro volbu výšinného sídliště, umocněné blízkostí vodního zdroje, kterým mimo Šárecký potok byly i prameny vyvěrající ještě donedávna na Kozákově skále.

Šárecký potok
Ze Džbánu vytéká Šárecký potok do údolí Divoké Šárky kolem šáreckého koupaliště pod vrchem Dívčí skok (zleva vtéká Zlodějka), údolím Tiché Šárky přes Jenerálku (zleva Nebušický potok), Šáreckým údolím přes Dolní Šárku a Podbabu, a do Vltavy ústí viaduktem na 38,7 km zleva. Celková délka obou potoků je 21,28 km.
Dívčí skok, odtud skočila do hlubin výčitkami pronásledovaná Šárka.
Dívčí válka je jedna ze staročeských pověstí, která je obsažena v knize Staré pověsti české Aloise Jiráska, který čerpal z Kosmovy kroniky. Vypráví příběh o tom, kterak se mladé ženy a dívky po smrti kněžny Libuše vzbouřily proti vládě přemyslovského knížete Přemysla a založily si naproti Vyšehradu na Dívčích hradech svůj vlastní dívčí hrad Děvín, ze kterého pak vedly dívčí válku proti všem mužům. Vůdkyní všech žen tehdy prý byla velká bojovnice jménem Vlasta. Jádro pověsti tvoří příběh Ctirada a Šárky, který byl později vícekrát zpracován v hudbě i v literatuře.
Památkově chráněné objekty:
Šárecké hradiště (národní kulturní památka), Čertův mlýn, Jehněčí dvůr, dvůr a býv. hostinec Jenerálka, dvě desky na mostě na Jenerálce, kaple sv. Jana na Jenerálce, usedlost Zlatnice, Heřmanův dvůr, usedlost Žitná s vilou Mrázovkou, usedlost Žežulka, usedlost Purkrábka, kostel sv. Matěje se hřbitovem, památková zóna Baba, zříceniny viničního lisu na Babě, hradiště Baba, železniční viadukt v Podbabě, Fuchsův statek v Lysolají.
Turistika:
V přírodním parku existuje ucelená soustava turistických značek (a řada dalších neznačených pěkných cest). Základ kostry tvoří červený okruh, propojující nejzajímavější místa území (Divoká Šárka, Primátorská stezka, Černý vrch, kostelík sv. Matěje, Baba…), na ní navazuje žlutá procházející Purkrabský háj, Nebušické údolí a Jenerálku, a modrá propojující Dolní Šárku s oblastí Lysolají a Houslí. Příčně pak ještě území protíná zelená značka z Hadovky přes Zlatnici do Horoměřic.
V oblasti naleznete množství přírodních i kulturních pozoruhodností (největší z nich je samozřejmě vlastní Divoká Šárka s pravěkým hradištěm a dvěma skalními soutěskami), a také řadu pěkných vyhlídek (Kozákova skála, Šestákova skála, Dívčí skok, altán na Primátorské cestě, u Matěje, Baba…). Pobyt zpříjemní řada altánků, odpočivadel a několik lesních hřišť. Zdůraznit je nutné i několik dosud fungujících výletních restaurací.
Autobusy MHD projíždí celou Dolní Šárkou, Lysolajským údolí a zajíždí i do Nabušic. Pro návštěvu Divoké Šárky je nejvhodnější zvolit tramvaj od metra Dejvická).