Info - PP Džbán_Kounovské řady

Mutějovice        
Velká chmelařská obec prvně zmíněna r. 1325.
Historické jádro tvořeno usedlostmi opukové lidové architektury, v jedné z nich hrnčířská dílna s galerií české keramiky pálené v pecích na dřevo. Kostel sv. Václava gotického původu ze 14. stol. barokně přestavěn r. 1707, rekonstruován po požáru r. 1806.
Patrová barokní fara z r. 1706 se sýpkou a sušárnou. Socha Panny Marie z r. 1760. Morový barokní kostelík sv. Prokopa z let 1740-1744, u hřbitova památná lípa. Severně od obce obří křemencový balvan zvaný Čertův kámen. Rodiště malíře a grafika Vojtěcha Tittelbacha (1900-1971).

Domoušice
Staré hradiště dochované na Rovinách ukazuje na osídlení zdejší oblasti již v dobách pravěku. Obec doložena r. 1325.
Barokní zámek z r. 1714 a kaple sv. Anny z r. 1764.
V části Filipov pozdně barokní kostel sv. Martina z r. 1754, na přilehlém hřbitově kamenná zvonice a dvě kaple z 18. stol.
Východiště ke zřícenině hradu Pravda
Džbán
Písemné prameny o hradu mlčí, ale téměř jistě se jedná o královský hrad vybudovaný na ochranu soutěsky Ve vratech, kterou procházela důležitá zemská cesta z Rakovnicka na sever Čech. Podle archeologů hrad vznikl někdy v 1. pol. 13. stol. v místech, kde před tím stávalo pravěké hradiště a zanikl už někdy ve 2. pol. stejného stol.
Pravda
Hrad vznikl ve 14. století, ale v písemných pramenech se uvádí až roku 1523. Dodnes není známo, kdo Pravdu založil, ani jak dostala svoje jméno. Současná podoba hradu je z 15. století, kdy jej upravili páni z Kolovrat. Nechali vytvořit unikátní obranný systém s mohutným okružním valem.V 16. století sídlil na hradě Jan Mašťovský z Kolovrat. Roku 1523 jej prodal Lobkovicům. V jejich držení hrad zůstal až do roku 1681. Několik set metrů východním směrem od hradu se dosuď zachovaly podzemní chodby.
Hradiště na Rovině
je vzdáleno necelý kilometr od Kounovských kamenných řad, ale souvislost mezi oběma místy nebyla nikdy doložena. Z dávného hradiště dnes najdete jen valy a příkopy, které ohraničují prostor bezmála osmi hektarů. Historie osídlení místa začíná již v eneolitu, vrcholem pak bylo 6. stol. př.n.l., tedy období pozdní doby halštatské. Násilní zničení hradiště datujeme do období kolem roku 500 př. n. 1. a jeho důvodem byly patrně války mezi tehdejšími kmeny.
Na jižním svahu Roviny pak najdete poutní kapli zasvěcenou svatému Vojtěchovi. Podle pověsti připomíná rok 992, kdy tu Vojtěch vyprosil pro zdejší suchem umořenou krajinu déšť. Vyrostla prý krátce po Vojtěchově svatořečení v roce 999, bývala cílem zbožných poutníků i místem velkých poutí. Ty byly před několika lety obnoveny.
Kounovské kamenné řady
bývají nazývány nejzáhadnějším místem u nás. Řady různě velkých kamenů, z nichž nejdelší měří víc než tři stovky metrů, vedou takřka přesně od severu k jihu. Poprvé zvláštní uskupení kamenů objevil a popsal mladý kounovský učitel Antonín Patejdl. Krátce poté se objevily první teorie o tom, jaký smysl řady měly a kdy vlastně vznikly. Postupem času se ustálily výklady dva. První z nich přisuzuje řadám funkci pradávné observatoře, druhý je o hodně prozaičtější. Považuje kameny za hranice políček, která kdysi na vrchu Rovina, na kterém řady najdeme, opravdu bývala, ale nikdo zatím přesně nedokázal určit kdy a jak byla ohraničena. Odborníci pátrají dál, milovníci tajemna dávají prostor fantazii.
Datování kounovských řad bylo cílem prováděného v roce 1976 Krajským muzeem v Teplicích (J. Waldhauser) ve spolupráci s Archeologickým ústavem ČSAV v Praze (E.Pleslová). Sondáž byla provedena u řad číslo 11 a 12 (celkem na ploše 78 m2) a menší sondy poskytly profily u řad číslo 8 a 14, dále u dvou největších kamenů (Gibbon, Pegas) a u nepojmenovaného balvanu (vše v jihovýchodní části areálu). Mezi kameny byly zjištěny stopy po orbě, která respektovala kamenné řady a byla vedena rovnoběžně s jejich směrem. Stopy orby byly v superpozici vůči valovitému náspu, zčásti kryjícímu spodní části kamenů. Orbu nebylo možno přesně datovat. V prostoru ale byly registrovány středověké (konec 15. století) a novověké úlomky keramiky, vždy v úrovních prokazatelně mladších, než byla doba konstrukce řad. Z doby, kdy byla prováděna orba, mohou také pocházet ojedinělá nakupení opukových kamínků, nalezená v superpozici vůči místy zachované humusovité mezivrstvě nad kamennými řadami nebo u nich (8). Viz detailní zpracování informací : https://www.kounov.cz/a.html