Info Poděbrady

7:29 hod, 7:51 hod, 9:29 hod
vlak ZPĚT
11:28,11:47(Lysá n/L),13:28,13:54(Lysá n/L),15:28,15:54(Lysá n/L)
17:28
Zámek
Původně gotický hrad ze 13. století, jeho poslední velká klasicistní přestavba byla provedena v letech 1752 - 1757. Veřejně přístupná je bývalá hradní kaple s Památníkem krále Jiřího a severní podzámčí, kde se nachází divadlo a kino. Do zámku se vstupuje z náměstí branou se třemi štukovými erby z poloviny 16.století. Nad klenutím brány lze najít malá okénka s kladkami, pomocí nichž byl zvedán původní padací most přes vodní příkop. Na bránu navazuje areál bývalé hospodářské části zámku, jehož budovy byly postaveny místo středověkých hradeb až v 16.století. Bývaly zde kuchyně, lednice, pekárna, kovárna, maštale i chlévy. Zde také bydlel zámecký personál i čeleď. Severní a západní křídlo bývalých hospodářských budov dnes slouží jako divadlo a kino. Hranolová renesanční vížka v rohu jižní části nádvoří, odkud je výhled na Labe, je bývalá renesanční vodárna. Odtud se branou vchází na druhé nádvoří zámku. Hned za branou po pravé straně je umístěna pamětní deska připomínající objev prvního z poděbradských minerálních pramenů. Z původních staveb královského přemyslovského hradu ze 13.století se zachovalo přízemí severníhoa jižního křídla. Nejvýznamnější částí starého hradu je gotická věž-hláska, která navazuje na severní křídlo. Ve středověku sloužila jako vězení. Síla kamenného zdiva věže je úctyhodná – při desetimetrovém průměru věže činí 3,6 metrů. Naproti věži, v malém výběžku nádvoří, které vzniklo renesanční přestavbou, je 13 m hluboká, do opukové skály vytesaná hradní studna, kdysi jediný zdroj kvalitní pitné vody pro zámek i celé město. Na vnitřním nádvoří zámku je také vstup do Památníku krále Jiřího, který je umístěn v bývalé hradní kapli a je dnes ve správě Polabského muzea. Krátce po II. světové válce byla v zámku zřízena škola „Kolej krále Jiřího“, kterou navštěvoval i pozdější prezident Václav Havel, režiséři Miloš Forman a Ivan Pazder a několik dalších významných osobností. Od roku 1953 byly v zámku učebny fakulty slaboproudé elektrotechniky ČVUT a v současné době zde sídlí Ústav jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy. Zapsaná kulturní památka.

Stará radnice
Stará radnice byla zbudována jako náhrada za vyhořelou radniční budovu. K tomuto účelu zakoupilo město r. 1775 renesanční měšťanský dům pocházející ze 16. stol., na jehož průčelí byla v r. 1814 přistavěna věž. Od této přestavby se dům prakticky nezměnil. Zvonek na věži svolával konšely do rady, později sloužil k ohlašování požáru. Pro radniční účely sloužil až do druhé světové války. Pamětní deska umístěná v průčelí domu je věnována obrozeneckému básníku a dramatiku Františku Turinskému, jenž se zde narodil. Deska je dílem sochaře Bohuslava Schnircha. Nyní slouží dům jako městská knihovna. Kulturní památka.
Špitál Kunhuta – dům č. 67/III
Starobylý přízemní domek na konci uličky Na Dláždění vedle muzea byl postaven r. 1444 a vydržován z nadace Kunhuty ze Šternberka – první manželky krále Jiřího z Poděbrad – jako špitál. Do roku 1923 sloužila budova jako místní chudobinec. Dnešní podoba budovy pochází z 1. pol. 18. století. Dům slouží potřebám muzea. Zapsaná kulturní památka.
Kostel Povýšení sv. kříže
Nejstarší část kostela – presbytář - pochází z poloviny 14. století. Dnešní podoba je výsledkem několika přestaveb, z nichž nejvýraznější proběhla v letech 1552 – 1565. Tehdy byla chrámová loď rozčleněna v síňové trojlodí a zaklenuta pozdněgotickou klenbou. Autorem tohoto díla byl Ital G. B. Aostalli de Sala, dvorní architekt císaře Ferdinanda I., který pro císaře uskutečnil také přestavbu poděbradského zámku. Věž kostela pochází z r. 1814 a poslední větší stavební úpravy byly prováděny r. 1898 v novogotickém slohu.
V rohu prvé kostelní lodi je umístěna dřevěná deska s opisem nápisu náhrobku Kunhuty ze Šternberka, pohřbené zde r. 1449. Náhrobní kámen s reliéfem klečícího muže, umístěný opodál, kryl hrob G. B. Aostalliho, jenž zde byl pochován.
Barokní kazatelna pochází z r. 1732, pozdně barokní je i hlavní oltář vytepaný z mědi a postříbřený. Byl zhotoven jako kopie oltáře ze známého poutního místa Mariazell v Rakousku. K dalším zajímavým předmětům patří renesanční křtitelnice a dva velké barokní obrazy z 18. století:Ukřižování, od českého malíře z okruhu Petra Brandla, a Svatá Rozálie, od příbuzného K. Škréty. Ostatní inventář kostela je většinou pseudogotický. Zapsaná kulturní památka.
Vodárna
Vodárenská věž (výška 45 m) postavena podle projektu arch. Františka Jandy v roce 1929. Kulturní památka.
Zvonice u Havířského kostelíku
První zmínka je z roku 1615, obnovena po požáru v roce1921.
Kostel Nanebevzetí panny Marie - tzv. Havířský kostelík
Kostel Nanebevzetí panny Marie, tzv. Havířský kostelík, stojí na místě bývalého popraviště, kde bylo roku 1496 popraveno 10 vůdců vzbouřených kutnohorských havířů. Na památku této smutné události zde byla postavena dřevěná kaple, nahrazená v polovině 17. století kamennou stavbou. Dnešní podoba kostelíka je výsledkem novogotické přestavby. Autorem plastik na průčelí je sochař Bohuslav Schnirch mimo jiné i autor jezdecké sochy na náměstí. Zapsaná kulturní památka.
Podle pověsti zkropila krev při popravě jednu z větví dubu a ta od té doby rodila žaludy připomínající tvarem bezhlavá těla v kápích. Dub zde rostl až do roku 1777 a několik jeho žaludů je dodnes uloženo v poděbradském muzeu. Nedaleko kostelíka se nachází stará dřevěná zvonice, která vznikla pravděpodobně současně s kostelíkem, a pískovcová studna – památka na zaniklý pramen železité vody. Od roku 1722 až do založení poděbradských uhličitých lázní v roce 1908 byl pramen využíván ve zde postavených malých lázních s několika kabinami.
Mariánský sloup
Mariánský sloup byl na náměstí vztyčen na připomínku moru, který zde zuřil v r. 1714. Pochází z r. 1765 a je pravděpodobně dílem poděbradského barokního sochaře Josefa Bergmana. Na vrcholu sloupu je umístěna socha Matky Boží a sloup je obklopen čtyřmi postavami světců (sv. Václava, Vojtěcha, Prokopa a Floriána). Kulturní památka.
Dům čp. 37/I
Patrový měšťanský dům ze 16. století s barokním průčelím. V přízemí sladovnický znak z roku 1659. Zapsaná kulturní památka.
Libenského kolonáda
Projekt od poděbradského rodáka arch. Vojtěcha Kerharta realizován v roce 1939. Nad bývalým pramenem Boček je vztyčena unikátní sklobetonová kupole. Kulturní památka
Proboštství - dům č. 23
Původní budova proboštství byla postavena v roce 1724 podle plánů Jakuba Halířka. Od roku 1969 je na průčelí umístěna pamětní deska s bustou připomínající zakladatele českého ovocnářství, kněze P. Matěje Rösslera, který žil v letech 1795 – 1829. Tento nevšední muž pěstoval ve štěpnici na okraji Poděbrad zvané „Sanspareil“ na 2000 druhů ovocných stromů! Zapsaná kulturní památka.