Info okolím Bíliny

Bílina
Město na stejnojmenné řece, pův. přemyslovské hradiště doložené r. 1041, od 19. stol. rozvoj průmyslu, těžby uhlí a lázeňství.
Na místě hradu mohutný čtyřkřídlý barokní zámek Lobkowiczů z let 1675-1682.
Na náměstí secesní radnice z r. 1911, barokní kašna se sochou sv. Floriána z r. 1682 a kostel sv. Petra a Pavla gotického původu přestavěný renesančně v letech 1573-1575.
Zbytky hradeb a tzv. Husitská bašta z r. 1470.
Na protějším břehu řeky novorenes. soubor lázeňských budov lázní Kyselka z let 1885-1900, které proslavil od středověku známý léčivý pramen, po r. 1989 lázně mimo provoz. Pomník zakladatele lázní Franze Ambrose Reusse (1761-1830) z r. 1898.
V parku Lesní kavárna zvaná Kafáč, pův.

Bořeň
(německy Borschen) je skalnatý vrch (tzv. skalní suk), nachází se jižně od Bíliny v Českém středohoří. Vypíná se vysoko nad údolím řeky Bíliny, ve spodní části je mírně zarostlý lesem. Vrchol se nachází ve výšce 539 mm.
Strmé SZ až SV expozice Bořeně s vysokými skalami a kamennými sutěmi porůstá vegetace s převahou kyselomilných druhů, jako je třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), a s význačným výskytem reliktních druhů: hvězdnice alpská (Aster alpinus) patří k druhům kriticky ohroženým, silně ohrožené jsou kosatec bezlistý (Iris aphylla), hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus) a lomikámen trsnatý (Saxifraga rosacea), ohrožená je tařice skalní (Aurinia saxatilis). Naproti tomu ve vegetaci slunných J a JZ svahů převládají xerotermní travinná společenstva s výskytem silně ohroženého koniklece lučního (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) a ohrožené divizny brunátné (Verbascum phoeniceum). Zbytky luk a pastvin při hranici rezervace postupně zarůstají křovinami a lesem. Zde je hojná lilie zlatohlávek (Lilium martagon), prvosenka jarní (Primula veris) a bradáček vejčitý (Listera ovata). Svahy při vrcholu místy prorůstá teplomilná doubrava přecházející v suťový les.

Kostel sv.Petra a Pavla v Bílině
Kostel je tvořen trojlodím s odsazeným, pětiboce uzavřeným presbytářem a je zakryt sedlovou střechou. Vedle stojí věž s přilbovou střechou a lucernou. Okna v lodi jsou půlkruhová a v presbytáři lomená bez kružeb. Vevnitř se střídají žebrové a křížové klenby, závěr jižní lodi je sklenut paprsčitě. Zajímavé jsou dva renesanční náhrobky Jiřího a Litvína z Lobkovic z období po roce 1580. V celé architektuře se prolínají gotické a renesanční prvky, vzniklé za přestavby v letech 1573 - 1575. Z původně gotické stavby se zachovalo zdivo ze 13.století v prostřední a jedné boční lodi.

Zámek v Bílině
Byl přestavěn z gotického hradu v letech 1675-1682 na základě návrhu G.O.Tencally architektem Antoniem della Porta. Protáhlá bloková budova s nárožními bastiony pokrytá sedlovou střechou shlíží svým západním patrovým průčelím o devatenácti okenních osách na náměstí. Východní průčelí o sedmnácti okenních osách, členěné pilastry a střídáním segmentových a trojúhelníkových frontónů, hledí do nádvoří. Uvnitř zámeckého areálu stojí na obdélném půdorysu zbytek bývalého hradního opevnění, bašta zvaná Manda. V jejím lomovém omítnutém zdivu vyniká portál ukončený lomovým oblouke