Info o trase
Karba
Osada Karba je známa od 17. století jako výletní místo před vstupem do údolí Pekla vytvořeném Robečském potokem v pískovcových skalách. Byla založena zřejmě po stavbě nedalekého Nového zámku, dnes pojmenovaném zámek Zahrádky. Před vstupem do skalního kaňonu Pekla stával mlýn.Byly zde dva zájezdní hostince, některá dosud zachovalá stavení jsou známá od roku 1654. Jádrem dnešní osady je kaplička z roku 1736 a roubenky v jejím okolí. Poblíž Karby bývala samota Wokschenberg
U osady přetíná údolí ve velké výšce železniční trať z České Lípy do Lovosic na klenutých obloucích. Most z konce 19. století je registrovanou technickou památkou. Byl vybudován za pouhý rok od 14.12 1897 do 23.12. 1898. Most byl smontován na místě ze tří částí čtyřicet metrů dlouhých, dodaných Pražskou železářskou společností. Je 209 metrů dlouhý, 24 m vysoký, na pěti obloucích z pískovce o světlosti 12 m.
Zámek v Zahrádkách
Po roce 1547 nechal Václav z Vartemberka postavit renesanční zámek. Po bitvě na Bílé hoře získal zámek jako konfiskát Albrecht z Valdštejna. Zámek bohužel v roce 2003 vyhořel. Mezi nejcennější patří smrk ajánský, jalovec viržinský, borovice těžká, jedle kavkazská a řada kultivarů zeravu západního. U zámku stojí krásná stará lípa širolistá. Pozoruhodný je výběr dubů a malebný kultivar jilmu lysého. Zámecký park byl obohacen o zděný gloriet a sochy sv. Barbory a sv. Jana Nepomuckého, které se původně nacházely na Barbořině mostě – přes Bobří potok na konci Valdštejnské lipové aleje. Tato alej je 300 let stará. Toto je na MTZ směr Holany.
Gloriet (z francouzského gloriette, zdrobněle sláva) je ozdobná stavba v zahradě nebo v parku, obvykle zděná, často ze stran otevřená a tím průvětrná, typicky doplněná o sloupové loubí. Oproti altánu mívá bohatou sochařskou výzdobu, kterou jsou oslavovány hrdinské činy. Hranice mezi pojmy altán, besídka, pavilon, chrámek nebo milohrádek je ale v běžném jazyce nevýrazná.
Prvotní účel stavby bývá zdobný a upomínající, druhotně je využívána k odpočinku, drobné hudební či dramatické produkci. Může sloužit i jako místo rozhledu, je-li vhodně umístěna.
Kostel sv.Barbory
Na vnější zdi před vchodem lze najít tabulku s letopočtem 1582, což zřejmě byl rok výstavby kostela a nebo alespoň zdi. Uvnitř zvonice nad portálem byla ještě nedávno znatelná tabulka s letopočtem 1609. Na každý pád se jedná o dosti starou stavbu. Kostel je jediným pozůstatkem vsi Mnichova, která zanikla ve třicetileté válce. Kostel sám je jednolodní stavba křížového půdorysu. Varhany na kůru byly opravovány v roce 1693, jsou tudíž také historicky cenné. Přístavek, kde se nachází pohřební krypta rodiny Kouniců pochází z pozdější doby, z roku 1803. Je zde pohřbeno 14 členů rodiny Kouniců a jedna jejich společnice. Vchod do krypty je od hřbitova. Na hřbitově nás zaujmou tři kříže se zašlými náhrobky v těsné blízkosti kostela. Ty patří rodu Hohenlohe. Traduje se, že z jednoho hrobu vede podzemní chodba až na zámek Vřísek v oboře u Holan. Od kostela vede barokní schodiště se sochami Sv. Václava a Sv. Prokopa z 1. čtvrti 18 st.
Jestřebí - patří mezi nejstarší hrady na Českolipsku, vybudované prvními generacemi Ronovců. Obec připomínána r. 1352 pod názvem Krušina, od r. 1480 uváděna pod názvem hradu. Nad ní dominantní, 30 m vysoký skalní suk se zříceninou hradu Jestřebí, doložen r. 1295, pustý od poloviny 16. stol., dochovány zbytky zdiva a tesané schodiště, z hradní plošiny rozhled. Skalní blok s typickým cimbuřím horního hradu se zřítil v říjnu 2009. V obci rokokový kostel sv. Ondřeje z r. 1780 postavený náhradou za vyhořelý, fara z r. 1730. Na hřbitově pod hradem hranolová zvonice gotického původu, považována za pozůstatek pův. vsi Krušina.Ve hřbitovní zdi barokní Svatá cesta. Nedaleko hradu stávala před mnoha a mnoha věky propadlá vesnice Myšlín.
Spící panna - Lysá skála 419 m n.m.
Stará pověst hovoří o tom, že v zaniklé vsi Myšlín žil rytíř se svou dcerou, krásnou jako rozkvetlá růže. O nápadníky rozhodně nebyla nouze, ovšem otec se svolením k sňatku váhal a nechtěl dát ruku své dcery jen tak ledakomu. Nakonec si pro nevěstu přijel sám čert v noci, sevřel ji v náručí a vyletěl s ní ven z okna. Když letěli temnou nocí, došlo k nepředvídané nehodě. Zmítající se nevěsta se mu vysmekla a spadla na zem. Hned po dopadu se okamžitě proměnila ve skalnatý kopec, kterému se od té doby říká Spící panna.