Info o Slaném

Průmyslové a historické město doloženo jako osada r. 993, jako královské město založeno kolem r. 1295.
Opora husitského hnutí, krále Jiřího z Poděbrad i Jednoty bratrské.
Po bělohorské bitvě z trestu statut města odebrán, obnoven r. 1794.
Od 19. stol. rozvoj průmyslu, proslulá výroba baterií.

Z městského opevnění zachovány zbytky hradeb a Velvarská brána, 38 m vysoká věž z r. 1461.
Nejcennější památku představuje kostel sv. Gotharda románského původu přestavovaný goticky, renesančně a nakonec pseudogoticky v letech 1874 a 1890.
Nad městem kostel Nejsvětější Trojice z let 1581-1602, upraven po požáru v letech 1886-1889, při něm vybudován po r. 1650 františkánský klášter.
Na náměstí a v jeho okolí řada renes. domů.
Pseudorenes. radnice z r. 1840 novobarokně upravena koncem 19. stol. Kolej piaristů z r. 1659, v současnosti sídlo knihovny a vlastivědného muzea.
Ve městě řada barokních sakrálních soch a pozoruhodný vinařský sloup.
Rodiště herečky Olgy Scheinpflugové (1902-1968), malíře Josefa Navrátila (1768-1865) a historika Václava Viléma Štecha (1885-1974).

Na návrší nad předměstím Kvíček barokní kaple Božího hrobu z r. 1665.
Nad východním okrajem města čedičová Slánská hora (330 m n. m.), její vrchol od pravěku osídlen, později vinice a sady, z vrcholu výhled na město.
V letech 1830-1903 pod horou uhelný důl.

Severně od města samota Lidický dvůr s gotickým kostelem sv. Jakuba barokně upraveným v 18. stol. a regotizovaným r. 1880.
Nad ním dominantní těžní věž zakonzervovaného uhelného dolu.
Severovýchodně od města u samoty Mlýnek rekonstruovaný bunkr, součást Vojenského muzea Smečno.