Info Nedvězí

Deštná
Ves nad Liběchovkou připomínána kolem r. 1350, nyní část města Dubá.
Pův. románský kostel sv. Václava z doby před r. 1230 barokně upraven v letech 1763-1766.
Nedvězí
Osada na náhorní plošině prvně doložena r. 1365, nyní část města Dubá.
Dochovány stavby lidové architektury.
Barokní kaplička na místě gotické stavby ze 14. stol.
Nad osadou stejnojmenný holý vrchol (458 m n. m.), rozhledový bod prvního řádu.Pustý zámek
Pustý zámek
Zbytky skalního hrádku, jenž střežil pod ním probíhající obchodní stezku, na mohutných pískovcových blocích na hřebenu Rače nedaleko Zakšína. Vznikl na místě dávného hradiště zřejmě ve 2. pol. 13. stol., písemné prameny se však o něm po celé 14. stol. nezmiňují, takže nelze vyloučit, že brzy poté zanikl. Na přelomu 14. a 15. stol. byl obnoven, r. 1402 se poprvé uvádí v historických zprávách; kolem r. 1450 byl již definitivně opuštěn. Dřevěný hrad stál na třech pískovcových blocích, mezery mezi nimi sloužily jako příkopy. Na šikmo stesané stěně se dochoval nájezdní výstupek k padacímu mostu; na horní plošině skalních bloků se nacházejí tesané prostory, některé místnosti byly zahloubeny do skály.
Zakšín
Ves Zakšín byla poprvé zmíněna v písemných pramenech k roku 1402. Tehdy patřila do panství u již zaniklého hradu Čap, patřícímu díky dědictví Václavovi Berkovi. Už dva roky poté se psal ze Zakšína, Zakšín se tedy stal místo Čapu centrem Václavova panství. Po jeho smrti kolem roku 1430 panství vlastnil jeho syn Aleš, sídlící v Kuřívodech. Později byl Zakšín připojen k panství Berštejn (u Dubé), od roku 1460 je uváděn jen jako ves.
V Zakšíně jsou dva mlýny. První využíval nevelkého Paličského potoka (Květnice), který se později vléval do Dubského mlýnského potoka (dnešní Liběchovka). Jeho kolo na vrchní vodu mělo průměr více jak 6,5 m, otočilo se 5 krát za minutu a pohánělo 3 válcové stolice na výrobu mouky. Druhý Nový mlýn byl zřejmě postaven až v 19. století a jako náhradní pohon používal parní stroj. Přírodní památkou v této lokalitě jsou tzv. Osinalické bučiny. Jedná se o lesnaté území s řadou pískovcových skal, kde se vyskytuje mnoho chráněných rostlin, včetně vstavačovitých a orchideových druhů jako např. vstavač nachový (Orchis purpurea Huds.), korálice trojklanná (Corallorhiza trifida), kruštík růžkatý (Epipactis muelleri), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium).
Liběchovka
Liběchovka (dříve nazývaná též Desná, Deštná a Liběchovský potok) pramení v Dokeské pahorkatině na katastru obce Vrchovany severovýchodně od města Dubá v nadmořské výšce přibližně 272 metrů. Hlavní směr toku je na jih. Tok není regulován; vytváří četné meandry a rozsáhlé mokřady. Od pramene až téměř k ústí teče potok Liběchovka výrazným, místy až 500 metrů širokým a 90 m hlubokým skalnatým údolím z pískovců. Části údolí tvoří hranice okresů Mělník a Litoměřice, tedy Středočeského a Ústeckého kraje. Téměř celým údolím (od Liběchova po Deštnou) prochází silnice I/9, spojující Prahu, Mělník, Českou Lípu a Rumburk. Větší část toku se nachází na území CHKO Kokořínsko.
V údolí Liběchovky leží kromě města Dubá též obce a osady Deštná, Zakšín, Bukovec, Medonosy, Chudolazy, Tupadly, Želízy a při ústí potoka do Labe též město Liběchov (městem od 23. ledna 2007), po němž dostal potok své současné jméno. Ve všech obcích a osadách v údolí se dodnes zachovala řada hodnotných hrázděných a roubených lidových staveb.
Jediným větším přítokem je Zakšínský potok (Květnice). Po trase napájí v Nedamově u Dubé Černý rybník, kde byl vybudován kemp a koupaliště.