Info na trase

Malíč
První zmínka o obci se objevuje v roce 1276 v přídomku šlechtice Bojslava z Malic (Malíče) jako svědka na listině z 15.července 1276 jednací o výměně vsi Veselé (viz Libochovany). Pak se prameny na dlouhou dobu odmlčují. Teprve v roce 1413 se ves připomíná jako majetek Křišťana z Vinné a ze Žernosek. Tento straník Jana Žižky byl zřejmě význam
K Malíči patří bývalá vinařská osada Knobloška (323 m.n.m., 0,5 km východně), situovaná na horizontu pásu opukových "bílých" strání, příkře spadajících k západu. Počátkem 20. století ji tvořilo 23 domů. V současnosti je tato krátká ulicovka podél silničky Kamýk-Třídomí obklopena rozsáhlými oplocenými zahradami s chatami.
Ze tří pahorků jihozápadně od Knoblošky jsou daleké výhledy k Lovoši, Milešovce, Kletečné. Kubačce, k Dubickému kostelíku, Deblíku, Kamýku a Plešivci.
Libochovany
Na pravém břehu Labe, ve výšce 146.5 m.n.m. v příjemně tvarované kotlině oblasti Českého středohoří, leží jedna z nejstarších obcí litoměřického okresu s celkovým počtem 553 obyvatel.
Socha sv.Anny - na návsi v Libochovanech stojí obnovená socha zasvěcená sv. Anně, kterou obec nechala postavit v roce 1826. Její devastaci v sedmdesátých letech napravilo zastupitelstvo obce v roce 1998.
Kostel v Libochovanech - do současné podoby dotvořili místní obyvatelé a věřící z širšího okolí koncem minulého století, kdy byl stržen starý nevyhovující dřevěný svatostánek, mající kořeny již v roce 1460.
Kamýk
Obec leží 4 km severozápadně od Litoměřic v nadmořské výšce 301 m.n.m. Dnes má obec 136 obyvatel. Jméno hradu a následně i obce odpovídá poloze, protože slovo kamýk znamená skála - kámen.
Existence osady se předpokládá již v polovině 13. století. Etymolofický výklad názvu obce vychází ze staročeského výrazu pro skalku, malý kámen ("Kamýček"- kamínek). Osad se jménem Kamýk je v Čechách větší počet. Všechny byly pojmenovány podle vyvýšenin, kopců se skalním útesem na vrcholu.

Pseudorenes. zámeček z r. 1865 s pamětní deskou připomínající pobyt Bedřicha Smetany r. 1860. Pamětní síň Bedřicha Smetany z r. 1994
Michalovice
Obec se nachází pod Radobýlem (399 m.n.m.) na pravém břehu labského ramene, obtékajícího Žalhoslický ostrov, byla prvně zmiňována k roku 1319.
Obec se 490 obyvateli leží na pravém břehu Labe v průměrné výši 158 m nad mořem. Na prastaré osídlení osady ukazují četné nálezy všech epoch předhistorických od doby kamenné až k železné. Poprvé dokumentárně je jméno obce uvedeno v zakládací listině kapitoly sv. Štěpána, dané Spytihněvem II. (Zernosech - Sernossiceh terra rusticalis). Písemná zmínka o obci je však až v textu "B" této listiny z roku 1218. Jméno obce vzniklo ze zaměstnání obyvatelstva - sekání velkých žernovů mlýnských.
Žalhostice
Žalhostice, dříve nazývané Čaloslice, měly v l. polovině 19. století necelých 40 domu a asi 190 obyvatel. V té době byly již úplně německé.
Svahy pod Radobýlem jsou Často postihovány sesuvy, které občas ohrožují i samotné sídlo. V bývalých vinicích nalezneme památný strom, jeřáb oskeruší, jehož velké jeřabiny mají hruštičkovitý tvar. Na vrcholu Radobýlu je vztyčen kříž; ten dnešní je již osmý v pořadí. Tradice křížů na Radobýlu vznikla už v roce 1622.
Kalvárie - Tři kříže ...odkaz na turistika.cz
Nedaleko od Velkých Žernosek se na pravém břehu Labe také nachází výrazný rulový skalní ostroh Kalvárie se 3 kříži a se stejnojmennou přírodní rezervací.
Tři kříže jsou zde historicky doloženy již od roku 1587. Na příkrém labském svahu se nachází také maloplošné chráněné území - přírodní rezervace Kalvárie s výskytem vzácné fauny a flóry (vyskytuje se zde, mimo jiné, též vzácná ještěrka zelená - Lacerta viridis) a křivatec český (Gagea bohemica). Z vrcholku skály je také velmi dobrý rozhled na celé zdejší údolí Labe v Bráně Čech včetně všech okolních vršků (Radobýl, Lovoš, Milešovka, Kubačka, Kletečná) a na Dubický kostelík.
V místech, kde vrch Malá Vendule (239 m n m) s kaskádovitými vinicemi spadá do rokle zvané Jelení příkop se vine lesní cesta, která nás zavede až na vrchol vedlejší mohutné skály s třemi kříži na holém temeni. Rulový skalní ostroh nazývaný Kalvárie nebo též Tříkřížový vrch (dříve německy Dreikreuzberg) tvoří dominantní část Brány Čech. Po původu jména ostrohu není třeba složitě pátrat, neboť dodnes jej korunují tři masivní dřevěné kříže.
Proč název Kalvárie?
Kalvárie - latinsky Calvaria - je název vrchu u Jeruzaléma (v Izraeli), na kterém byl ukřižován Ježíš (spolu s dvěma darebáky - proto tři kříže). Kalvárie je ve spojitosti s Ježíšovou smrtí zmiňována ve všech čtyřech svatých evangeliích. Míst zvaných Kalvárie nebo Golgota je po české krajině roztroušeno více. Jedná se skoro vždy o poutní místa s kříži nebo kaplí.
Pověst:
Dávná pověst vysvětluje přítomnost tří křížů na Kalvárii takto. Mělo se stát, že do sličného a udatného rytíře, který pobýval na nedalekém hraděKamýku, se zamilovaly tři panny - věrné přítelkyně na život a na smrt. Protože ale rytíř byl jen jeden a ony tři, tak se rozhodly, že když ho nemohou mít za manžela všechny, tak ani jedna - a svorně běžely na skálu a z ní skočily do Labe. Když se o jejich smrti dověděl onen rytíř, dal postavit na jejich památku na skalisku tři kříže, které tam od té doby stojí.