Info_N.Ouholice-Velvary

Vepřek

je perlou na hrdle vltavských břehů – vždyť patří mezi těch několik tvrzí, stojících na strmých říčních březích, počínaje Vyšehradem, přes Levý Hradec, Chvatěruby k  Vepřku a  končíc Mělníkem.

Tři stavby ve Vepřku jsou zapsány do ústředního seznamu kulturních památek ČR:

    Kostel Narození Panny Marie

    Zvonice, čtyřboká dřevěná na kamenné podezdívce

    Vodní mlýn čp. 19

Bakovský potok Sazenou

rozděluje na dvě části – na Velkou a Malou stranu. Obě spojuje silniční most (barokní most), na němž se dochovaly dvě z původních šesti barokních pískovcových soch. První písemná zmínka o obci je z roku 1295, ale dle archeologických nálezů bylo toto území osídleno již od pravěku.

V obci je vedle řady historických památek také jeden z nejraritnějších objektů prvorepublikového opevnění - řopík maskovaný jako obecní váha, provozovaný jako Pevnostní muzeum.

Zámek Sazená

Nejvzácnější částí zámku je dřevěný renesanční strop. Jsou na něm vyobrazeny postavy svatých, andělé a rostlinné motivy. V rámci dílčích oprav v zámku kromě dvou startovacích bytů vznikne i obřadní síň, která bude právě v místnosti s malovaným stropem.

Barokní zámek ze 17. stol. se za 2. světové války zřítil, obnoven v letech 1947-1948, nyní sídlo obecního úřadu.
Barokní mlýn s rodovým znakem z r. 1762, rovněž barokní myslivna s novodobými doplňky, repliky soch na barokním kamenném mostě z 18. stol., originály nyní v muzeu ve Velvarech. Pevnostní muzeum zpřístupňováno příležitostně, dvě z pevnůstek vybudovány pod mlýnem a pod obecní váhou.
Rodiště operního pěvce Josefa Lva (1832-1898), na zámku pracoval a zemřel vynikající astronom a meteorolog, jezuita Antonín Strnad (1746-1799), od r. 1781 ředitel observatoře v pražském Klementinu, pamětní deska.

Velvary

Kostel sv. Kateřiny

Původně gotický kostel je poprvé připomínán jako farní v roce 1337. Nejcennější dochovanou částí pozdně gotické přestavby z let 1450-87 je dnešní sakristie s fragmenty nástěnných maleb. Renesanční úpravy z let 1580-1604 se zachovaly uvnitř kostela v podobě literátské kruchty a zaklenutí lodi sítí štukových žeber. Koncem 17. století byl kostel upraven v barokním slohu architektem Pavlem Ignácem Bayerem. Vnější renesanční i barokní prvky zanikly s novogotickou přestavbou kostela počátkem 20. století.

Kostel Všech svatých

Jednolodní kostel s obdélným presbytářem je původně raně gotickou stavbou, která byla v průběhu věků několikrát přestavována, gotický především interiér kostela. Kostel stojí na katastru původně samostatné osady Malovary, která s městem Velvary postupně splynula. Dnes ji připomíná název Malovarská ulice.

Pražská brána

Pražská brána byla postavena v roce 1580 vlašským stavitelem Bartolomějem Vlachem na základech starší, zřejmě gotické brány. Byla součástí opevnění města, které se koncem 16. století skládalo ze čtyř bran, malé postranní branky zvané fortna, hradeb, zpevněných na několika místech masivními baštami a vodních příkopů. Přes příkopy pak k branám vedly dřevěné mosty a lávky. Pražská brána je přístupná celoročně na požádání v Městském muzeu Velvary. Konají se zde příležitostné výstavy.

Stará fortna

Na dnešním Třebízského náměstí poutá pozornost malebný průchod domem čp. 203. Ten vznikl asi v roce 1608 nebo 1609, jako součást cesty z města k obecnímu mlýnu Netušilovskému (dnes Přední mlýn), zahradám a loukám. Stavebníkem tohoto domu byl Petr Vlach, italský zedník, jenž do Velvar přišel se svým bratrem Bartoněm Vlachem, stavitelem Pražské brány. Průjezd byl z obou stran uzavřen pevnými vraty.

Reduta

Dům na nám. Krále Vladislava čp. 57, zvaný též Dryjáčníkovský je příkladem mohutného renesančního domu průjezdového typu. V letech 1554-1582 náležel Jiřímu Pecharovi, zvanému Dryjáčník (připravoval a prodával léky- dryjáky), významnému měšťanovi, který založil kostel sv. Jiří a špitál za Pražskou bránou. Kolem roku 1600 ho dal upravit další významný velvarský měšťan a primátor města Jan Bárta Brandýský. Autorem přestavby byl zřejmě italský stavitel Santin Malvazione. Dům byl později upravován ještě v 19. století. Dnes je památkově chráněn.

Bártovský dům

Dům na nám. Krále Vladislava čp. 8 s vyobrazením štíra v kartuši na průčelí domu reprezentuje měšťana Jana Bártu Brandýského, kterému dům vlašský stavitel Santin Malvazione postavil v roce 1612. Přes pozdější přestavby představuje svým průjezdem s hřebínkovou klenbou a bosovanými portály téměř intaktně zachovanou památku z počátku 17. století.

Kostel sv. Jiří

Hřbitovní kostel vybudovaný v letech 1613-1616 nákladem města a nadáním Jiřího Pechara, významného velvarského měšťana, který se však stavby nedožil. Kostel je největším dílem vlašského stavitele Santina Malvazione. Jednolodní architektura tohoto hřbitovního kostela představuje jedinečný příklad renesančního umění v regionu, pohledově se uplatňuje především výstavným čtyřetážovým volutovým štítem. Průčelí stavby zdobí vstupní portál pojatý už v duchu manýrismu.

Radnice

Mohutná renesančně-barokní stavba s podloubím vznikala v důsledku pohnutých dob v několika etapách. Přízemí postavil v roce 1618 pravděpodobně vlašský stavitel Santin Malvazione, kamenickou práci provedl H. J. Bragatius de Serponto. Stavbu přerušila třicetiletá válka a teprve v letech 1722-23 v ní pokračoval Jan Wolf. Radikálně byla radnice přestavěna 1793-97 podle návrhu Ignáce Palliardiho. V polovině 19. století byla barokní harmonie stavby částečně porušena přístavbou severního a jižního křídla pro potřeby okresního soudu.

Mariánský sloup z roku 1716- 1719

Velvarské náměstí zdobí dominantní sochařské dílo barokních sochařů Františka a Matěje Tollingerů a kameníka Antonína Falkeho. V první etáži podstavce jsou umístěny reliéfy Zvěstování Panny Marie, Navštívení Panny Marie, Uvedení Panny Marie do chrámu a reliéf ochránkyně proti moru sv. Rozálie. Nad římsou jsou v barokních kartuších znaky zemí Koruny české a Velvar, na architektonicky rozvinutých nárožích podstavce stojí sochy sv. Václava, sv. Floriána, sv. Prokopa a sv. Šebestiána. Vlastní obelisk, pokrytý obláčky s anděly nesoucími symboly mariánských litanií, vrcholí sochou Panny Marie Immaculaty. Ikonografie sloupu vychází z barokní zbožnosti. Matka nebes představuje ochranu před pohromami a nemocemi. V případě Velvar měli stavitelé na paměti i morovou nákazu, která město v roce 1713 postihla.

Panská hospoda (dům čp. 10 na náměstí)

Dnešní barokní budova byla postavena v letech 1696-98 podle návrhu známého barokního stavitele Pavla Ignáce Bayera. Stavba stojí na místě vyhořelého renesančního hostince, k němuž se váže příběh, který dal vznik známé písničce Ó, Velvary…

Budova děkanství (dnes Dům s pečovatelskou službou v ul. Slánská čp. 198)

Barokní patrová nárožní budova, nynější podoba pochází z přestavby kol. r. 1700 stavitelem J. Š. Panetiem, ve výklencích na nároží sochy sv. Judy a sv. Salvátora. Dvůr byl upraven na tzv. areál volného času, jehož součástí je Galerie na špýcharu s etnografickou expozicí Městského muzea Velvary a stálou výstavou obrazů ak. mal. Jiřího Corvina.

Kamenný reliéf Panny Marie Staroboleslavské

který byl umístěný ve zdi hřbitova u kostela sv. Jiří ve Velvarech - obrázek původního místa, .Nyní je ve vstupní hale radnice.

Paládium Panny Marie staroboleslavské - barokní pískovcový vysoký reliéf z r.1674, kámen na zhotovení daroval a reliéf pravděpodobně i dal udělat slánský hejtman Ondřej Hartman z Klarštejna. Pískovec byl lámán v lomu v Jarpicích. Původně reliéf velvarští měšťané zasadili do radního domu ( tehdy jím byl dům v místech dnešního hotelu Záložna), v roce 1852 byl reliéf umístěn v závěru kněžiště kostela sv. Kateřiny a poslední umístění je z počátku 20. století. Z dnešního hlediska patří majetkově tedy církvi, ale původně bylo majetkem města Velvary.
Popis reliéfu: poprsí resp. polopostava Madonny nesoucí na rukou nahého Ježíška, jenž žehná rukou. Nad její hlavou se vznášejí dva okřídlení andílci s korunou- ve staré památkářské literatuře se píše, že byla pozlacená. Dolní část reliéfu zakončuje stuha s nápisem:
VIrgo tVae proLIs bene
DICtIo stet sVper VrbeM
Uprostřed nápisu ponecháno místo pro znak, zůstalo nevyplněné.

Socha sv. Jana Nepomuckého, 1730,

která se nachází naproti kostelu sv. Jiří.

Kaplička Nejsvětější Trojice,

postavená v roce 1714 u studánky Svěcenky pod Radovičem u Velvar. Kdysi lidé věřili, že pramen studánky je zázračný a pomáhá léčit především oční neduhy. Svého času se zde bydlel i poustevník.