Info Hostibejk

Hostibejk
Pojmenování tohoto kopce se dodnes nepodařilo vysvětlit. Snad zde kdysi dávno sídlil Hostivít a ve své usedlosti se staral o obecního býka - ale to jsou jen dohady. Podle dochovaných historických pramenů zde stávalo pohanské obětiště, mohlo být Slovanů. Archeologické vykopávky keramických střepů zde potvrdili pravěké osídlení. Nicméně zdejší pověst vypráví o vysokých štíhlých kamenech (menhirech?), jež měly podobu lidských postav. Ty zde na kopci prý stály ještě na začátku 20. století. Jedním z nich měla být zkamenělá těhotná manželka hostinského z obce Lobeček. Ta zamkla dům a odešla nahoru na Hostibejk. Dlouho se nevracela a tak když se jí muž nemohl dočkat v návalu vzteku ji proklel. Žena se v tu chvíli proměnila v kámen, který pak drahný čas stával v místech, kde je dnes výletní restaurace.
Další neštěstí se zde odehrálo na konci druhé světové války. Na nejvyšším bodě Hostibejku byla postavena v roce 1939 takzvaná protiletecká hláska - betonový bunkr s protiletadlovými děly a kulometnými hnízdy, který měl sloužit dělostřelcům při ochraně kralupské rafinerie.
Němci opouštěli obsazená území a válka už měla na kahánku. Podle jedné verze události jež se zde odehrála, se na Hostibejku 7. května 1945 sešla jako obvykle parta kluků a když dole po silnici projížděla německá kolona, někdo z nich na ni vystřelil z revolveru. Na to se z kolony oddělila motorizovaná ozbrojená hlídka, která vyjela na náhorní rovinu až ke zděnému bunkru a chlapce zde ukryté postřílela. Pomníček, jež tuto událost připomíná, stojí hned vedle místa činu:
Zde padli za vlast: Čermák Zdeněk, Henkl Antonín, Henkl Rudolf, Kretzer Emerich, Müller Jaroslav, Náhlovský Antonín
Někteří mladíci z party před příjezdem Němců utekli a zachránili si život. Sedmým zastřeleným při této akci - na cestě od Lobče - byl František Hořák. Nejmladší oběti bylo 17 let, nejstarší 49 let. Tragičnost události zesiluje to, že zastřelený Antonín Henkl se čtrnáct dnů před tím vrátil z nucených prací v německém Magdeburgu.