Info Cvikov - Nový Bor
Dutý kámen (379 m)
je přibližně 600 m dlouhý zalesněný hřbítek, vybíhající jižním směrem od silnice ze Cvikova do Kunratic asi 0,5 km od Drnovce. Hřbet vystupuje asi 20-30 m nad okolní terén a je tvořen lokálně zpevněným křídovým pískovcem, proťatým po celé délce asi 3-4 m mocnou žílou třetihorní vyvřelé horniny, zvané polzenit. Vznik pískovcových sloupečků na Dutém kameni způsobila vyvřelá hornina, která sice nepronikla až k povrchu, ale horké plyny a páry, které její průnik doprovázely, stoupaly po puklinách vzhůru a zahřály okolní pískovec na vysokou teplotu. Tato teplota sice nestačila k roztavení horniny, ale způsobila její zpevnění prokřemeněním. Při následném chladnutí došlo spolu se zmenšováním objemu horniny ke vzniku kontrakčních trhlin a k rozpukání pískovce na tenké svislé desky.
Na trase k vyhlídce je vytesaná plošinka Karolínina odpočinku s kamennou lavicí, jejíž opěradlo zdobí reliéf koruny s výrazným, ale dnes již téměř nečitelným názvem "Karolinenruh".
Německý básník Karl Theodor Körner(*23.9.1791 +26.8.1813)
V severních Čechách se objevil poprvé coby student hornictví v roce 1809. Jako osmnáctiletý vystoupil na nejvyšší vrchol Jizerských hor Smrk, kde má dnes znovu obnovený památník. Zážitky z putování po horách v severních Čechách shrnul ve sbírce Poupata. Do Čech zavítal také v doprovodu svého otce v roce 1810. Tehdy před nástupem na studia navštívil Karlovy Vary, kde se léčila jeho matka. Právě zde se poznal s Goethem, kterému dal k posouzení svou baladu.
V památku Theodoru Körnerovi bylo postaveno množství památníků, soch či pamětních desek. Některé se nacházejí také na území dnešní České republiky, např. na vrcholu uvedeného Smrku či u Cvikova v lokalitě Dutý kámen. V České Lípě, kde Němci převažovali, přejmenovali koncem 19. století Luční ulici vedoucí k nádraží na Körnerovou
Panenská skála
U radvanecké hájovny na jižním konci Údolí samoty je nevelké návrší, z jehož temene vystupuje dvojice pozoruhodných pískovcových skal. Mohutnější západní Čertova skála strmě vyčnívá do výšky okolo 30 m nad dnem údolí a horolezci jí říkají Škuner, sousední štíhlou věžičku někdy označují jménem Pirát, ale mnohem známější je jako Panenská skála. Je zajímavě tvarovaná a ve vrcholové části má malé skalní okno. K Panenské skále a k nedalekým Havraním skalám se váže pověst o zlém rytíři, pronásledujícím nevinnou dívku, která se právě na tomto místě zachránila skokem do jezírka pod skálou.
U cesty v sedle pod skalami je do vyčnívající skály vytesaný výklenek neznámého stáří se zajímavou lidovou plastikou Krista bičovaného u sloupu.
Havraní skály
Skupina sedmi pískovcových skal, vysoké až 20 metrů s krásným rozhledem do krajiny. Využívají je občas horolezci. Nejvyšší z věží (371 m. n.m.) byla roku 1829 zpřístupněna hrabětem Kinským vytesanými schody. K vrcholu vede vyznačená odbočka, schody jsou opatřené novým zábradlím, nahoře jsou tabule s vyznačením obrysů okolních kopců.
Podle místní pověsti představují Havraní skály za trest zkamenělé průvodce zlého rytíře, který tu pronásledoval nevinnou dívku.
Jelení skok
Součástí lesoparku u Nového Boru je zalesněná pískovcová plošina, ležící východně od staré silnice do Svoru. Na jejím severním okraji je skalní ostroh s vyhlídkou "Jelení skok", odkud můžete vidět Lužické hory(Klíč,Hvozd,Luž) ale také Ralsko.