Info Chřibský vrch a divadlo

Chřibský vrch

tvoří výrazný zalesněný znělcový masiv asi 2 km jižně od Chřibské a 1 km severně od sedla U Křížového buku. Hora má dva vrcholy, které se dříve označovaly jako Malý a Velký, jejich jména však byla zaměňována. Nižší ale mohutnější severozápadní vrchol (577 m) byl označován jako Velký Chřibský vrch, zatímco vyšší a strmější, avšak od městečka vzdálenější jihovýchodní vrchol (621 m) se nazýval Malý Chřibský vrch. Ze svahů vyššího kupovitého vrcholu vyčnívá několik skalních ostrohů, pod nimiž je na jižní straně větší suťové pole. Ze samotného vrcholu, porostlého řídkým bukovým lesem, je jen omezený výhled do údolí na Krásné Pole a Horní Chřibskou s kupami Plešivce a Žulovce v pozadí. Dílčí výhledy jsou ale možné také ze skalisek na svazích u výstupové cesty, především k jihu na zalesněné kopce mezi Jedlovou a Studencem. Na západě můžeme vidět vzdálenější Růžovský vrch, Děčínský Sněžník i některé vrchy Saského Švýcarska, například dvouvrcholový Zschirnstein nebo táhlý Winterberg. Na suťových polích je možné občas zahlédnout kamzíky.

Na severozápadní straně Chřibského vrchu je kousek od silnice opuštěný pískovcový lom, ve kterém bylo roku 1931 zřízeno lesní divadlo. Po 2. světové válce ale zpustlo a obnoveno bylo až v roce 1996. Pod svislou lomovou stěnou je jeviště s vyvýšeným ochozem, před nímž je zahloubené orchestřiště a hlediště s několika řadami dřevěných lavic. V postranní části lomu bývalo upravené zázemí pro herce. Od hlavní silnice vede k divadlu lesní cesta, po jejíž levé straně je malé návrší s mírně převislou pískovcovou skálou. Z jejího vrcholku se dříve nabízel pohled na Dolní Chřibskou a Spravedlnost. Na severní straně skály je Ovčácká jeskyně, pojmenovaná údajně podle ovčáků, kteří sem před staletími vodili svá stáda a využívali jeskyni k pobytu. Později ji využívali lamači kamene, potulní cikáni a po 1. světové válce se tu prý usadil nějaký švec, který vchod opatřil dveřmi. Jeskyni tvoří ploše klenutá prostora o rozměrech asi 5 x 1,5 m. Její pravá část je poměrně široká, zatímco levá se poněkud zužuje a vzadu z ní vybíhá malá okrouhlá komůrka. V okolí jeskyně jsou ještě další skály a do jedné z nich je vyrytá lebka s letopočtem 1512. Podle staré lidové pověsti zde měl být pohřben nějaký rytíř.Chřibský vrch tvoří výrazný zalesněný znělcový masiv asi 2 km jižně od Chřibské a 1 km severně od sedla U Křížového buku. Hora má dva vrcholy, které se dříve označovaly jako Malý a Velký, jejich jména však byla zaměňována. Nižší ale mohutnější severozápadní vrchol (577 m) byl označován jako Velký Chřibský vrch, zatímco vyšší a strmější, avšak od městečka vzdálenější jihovýchodní vrchol (621 m) se nazýval Malý Chřibský vrch. Ze svahů vyššího kupovitého vrcholu vyčnívá několik skalních ostrohů, pod nimiž je na jižní straně větší suťové pole. Ze samotného vrcholu, porostlého řídkým bukovým lesem, je jen omezený výhled do údolí na Krásné Pole a Horní Chřibskou s kupami Plešivce a Žulovce v pozadí. Dílčí výhledy jsou ale možné také ze skalisek na svazích u výstupové cesty, především k jihu na zalesněné kopce mezi Jedlovou a Studencem. Na západě můžeme vidět vzdálenější Růžovský vrch, Děčínský Sněžník i některé vrchy Saského Švýcarska, například dvouvrcholový Zschirnstein nebo táhlý Winterberg. Na suťových polích je možné občas zahlédnout kamzíky.

U cesty na severním svahu Chřibského vrchu býval kdysi na stromě pověšený malovaný obrázek, připomínající sedláka Ignaze Gampeho z Horní Chřibské, který zde zahynul 13. října 1824 při nakládání dřeva. Ještě roku 1934 byl obrázek nově vymalován, ale po 2. světové válce zanikl.

Na severozápadní straně Chřibského vrchu je kousek od silnice opuštěný pískovcový lom, ve kterém bylo roku 1931 zřízeno lesní divadlo. Po 2. světové válce ale zpustlo a obnoveno bylo až v roce 1996. Pod svislou lomovou stěnou je jeviště s vyvýšeným ochozem, před nímž je zahloubené orchestřiště a hlediště s několika řadami dřevěných lavic. V postranní části lomu bývalo upravené zázemí pro herce. Od hlavní silnice vede k divadlu lesní cesta, po jejíž levé straně je malé návrší s mírně převislou pískovcovou skálou. Z jejího vrcholku se dříve nabízel pohled na Dolní Chřibskou a Spravedlnost. Na severní straně skály je Ovčácká jeskyně, pojmenovaná údajně podle ovčáků, kteří sem před staletími vodili svá stáda a využívali jeskyni k pobytu. Později ji využívali lamači kamene, potulní cikáni a po 1. světové válce se tu prý usadil nějaký švec, který vchod opatřil dveřmi. Jeskyni tvoří ploše klenutá prostora o rozměrech asi 5 x 1,5 m. Její pravá část je poměrně široká, zatímco levá se poněkud zužuje a vzadu z ní vybíhá malá okrouhlá komůrka. V okolí jeskyně jsou ještě další skály a do jedné z nich je vyrytá lebka s letopočtem 1512. Podle staré lidové pověsti zde měl být pohřben nějaký rytíř.