Info Boreč

Boreč

za svůj vznik vulkanickým pochodům. Pára stoupající z jeho vrcholu však s aktivní sopečnou činností nesouvisí. Určitou spojitost s vulkanismem můžeme shledat pouze V geologickém původu hory. V průběhu tuhnutí horkého magamtického tělesa a následených geologických procesů vznikl uvnitř znělcového podloží spletitý systém puklin. Tyto pukliny, odborně nazývané jako ventaroly (od latinského ventus = vítr), umožňují proudění vzduchu z úpatí hory na vrchol a zpět. Směr proudění vychází ze stabilní teploty v nitru hory. V zimě má tento proces následující průběh: Vzduch je do nitra hory nasáván na na úpatí, uvnitř dochází k jeho ohřátí až na 16 stupňů, přičemž je od okolní horniny obohacován i vlhkostí. Celý proces je pak zakončen výronem teplého vzduchu na temeni kopce. Za mrazu ho lze díky vysokému rozdílu teplot pozorovat na několika místech v podobě stoupajícího mlžného sloupu. Současně s tím může docházet k působivému omrzání a ojínění přilehlé vegetace. Místa výronů, rozšířená lidskou zvědavostí do podoby mělkých jam, umožňují díky specifickým teplotním podmínkám existenci takových organismů, které bychom u nás jinde jen stěží nalezli (podobné mikroexhalace v menším rozsahu byly pozorovány i na sousedním Sutomském vrchu). V létě pak funguje tento systém zcela opačně. Vzduch je nasáván na vrcholu kopce, uvnitř dochází k jeho ochlazování a následnému vytékání z puklin na úpatí. To má za následek značné promrznutí kamenné suti, projevující se i tvorbou ledových krápníčků. Tím se blíží efektu tzv. ledových jam, které udržují sníh až do pozdního jara, jako tomu je např. na Plešivci.

Příroda a rostliny

Na specifické mikroklimatické poměry je vázán výskyt rostlinných druhů, nesnášejících pokles teploty pod 0 °C, např. játrovky Targionia hypophylla, česky Borečka vzácná. Vegetační kryt svahů Borečského vrchu je velmi pestrý a bohatý na ohrožené a zvlášť chráněné druhy rostlin, např. Koniklec otevřený (Pulsatilla patens), Hvozdík pyšný (Dianthus superbus), Kosatec bezlistý (Iris aphylla), Řeřišničník skalní (Cardaminopsis petraea) a Pomněnka úzkolistá (Myosotis stenophylla). Na jižních až západních svazích se hojně vyskytuje Dřín obecný.