Hradišťanská louka

Na vrcholu Hradišťany lze nalézt zbytky valů hradiště knovízské kultury z asi 8.-9. století před naším letopočtem. Valy jsou z čedičových balvanů. Nejmohutnější se zachovaly právě na severní straně směrem k Mukovu. Hradiště bylo v laténské době osídleno Kelty a v raném středověku Slovany.  
 

Ze zajímavých a ohrožených druhů se zde vyskytují například upolín nejvyšší (Trollius altissimus), nebo hadí mord nízký (Scorzonera humilis), oba žlutě kvetou. Ze vzácných trav je zde vidět kostřava ametystová (Festuca amethystina), která tvoří husté trsy dorůstající výšky asi 30cm. Jemné a dlouhé listy jsou modravě zelené, vytrvalé, odumírají jen v tuhých zimách a na jaře vyraší nové. Kvete v květnu a červnu. Má štíhlá a převisající stébla, růžově zbarvená, dorůstající asi 50cm. Z dalších vzácných a většinou ohrožených druhů se zde vyskytuje také mochna bílá (Potentilla alba), hrachor různolistý (Haterus heterophyllus), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), nebo plicník úzkolistý (Pulmonaria angustifolia).
 

Vrcholové patro – jakási náhorní plošina - je tvořeno zbytkem výlevu olivinického čediče. Dnes se zde nachází chráněná přírodní rezervaceHradišťanská louka, která leží v nadmořské výšce 733-752 m n.m.Chráněné území zde bylo vyhlášeno r. 1952, ještě před tím to byla soukromá přírodní rezervace Lobkowitzů.