Botič-info

01.04.2018 14:40

Botič

Název Botič je doložen již od 12. století a nejčastěji je vysvětlován souvislostí s botěním či botněním, tj. nabýváním objemu, rozvodňováním. Podle jiné hypotézy přešel na potok název jednoho z mlýnů pod Vyšehradem, odkud se postupně přenášel proti proudu až k hornímu toku.

Protéká přes Čenětice (zleva se vlévá Oleška), Olešky (zleva bezejmenný přítok od Hlubočinky), přes Kocandu (zprava přítok z Osnice), protéká Průhonickou oborou (přes rybníky Bořín a Labeška, mezi nimi se zleva vlévá Jesenický potok, za nimi zprava Dobřejovický potok) a Průhonickým parkem (mine Podzámecký rybník) a místy zalesněným údolím Průhonic meandruje přes Křeslice do Prahy.

Druhý nejdelší pražský potok (34 km, rokytka měří 36 km) začíná svoji pouť v nepříliš vábném rybníčku severně od Křížkového Újezdce. Voda do rybníčku proniká průsakem z dnes na povrchu vyschlého okolí, jen bujné porosty vlhkomilných trav svědčí o zvýšené hladině podzemní vody. Původní koryto, vedoucí do lesa je dnes beznadějně vyschlé. Pozemek, na němž prameniště leží, je v soukromém vlastnictví a majitel plánuje výstavbu satelitu, takže v budoucnu bude Botič zřejmě pramenit někde jinde, pokud vůbec.

Tvrzení o vyschnutí vodoteče do uvedeného rybníčku "Ovčáry" je nepravdivé, je nad ním ještě jedna zdrž a skutečné prameniště Botiče je v mokřadu pod lesem, tedy asi o 200 m (délkových) výše.

Druhý nejdelší pražský potok (34 km, rokytka měří 36 km) začíná svoji pouť v nepříliš vábném rybníčku severně od Křížkového Újezdce. Voda do rybníčku proniká průsakem z dnes na povrchu vyschlého okolí, jen bujné porosty vlhkomilných trav svědčí o zvýšené hladině podzemní vody. Původní koryto, vedoucí do lesa je dnes beznadějně vyschlé. Pozemek, na němž prameniště leží, je v soukromém vlastnictví a majitel plánuje výstavbu satelitu, takže v budoucnu bude Botič zřejmě pramenit někde jinde, pokud vůbec.
Tvrzení o vyschnutí vodoteče do uvedeného rybníčku "Ovčáry" je nepravdivé, je nad ním ještě jedna zdrž a skutečné prameniště Botiče je v mokřadu pod lesem, tedy asi o 200 m (délkových) výše.
 
 
 

Poloha zdroje  Mapy.CZ, Tourmapa
WGS-84: N 49°56'26.54" E 14°35'28.75"
S42: X = 5534472, Y = 470787, pás = 3
UTM: X = 5532118, Y = 470675, pás = 33
Nadmořská výška: 460 m

Fantův mlýn – stával na levém břehu Botiče mezi Křeslicemi a Petrovicemi. Vodu bral z Botiče, který byl těsně nad malým mlýnským jezem zprava posílen potůčkem Dobrá voda a pár set metrů nad ním Pitkovickým potokem. Nejstarší zápis pochází ze 16. století, odhaduje se však, že mlel již ve 14. století. Prvním písemně doloženým mlynářem byl Samuel Fanta Nuselský v roce 1659. V roce 1740 byl mlýn přestavěn. Vydržel potom stát bez větších oprav až do roku 1960, kdy shořel. Roku 1975 ho rekonstruoval na stáje jezdecký spolek. V 90. letech 20. století došlo k majetkovým tahanicím, Fantův mlýn zpustl a nastěhovali se do něj bezdomovci. Dnes jsou k vidění jen zbytky obvodových zdí. Nejstarší vyobrazení Fantova mlýna a okolí je k vidění v první verzi filmu Lucerna na námět divadelní hry Aloise Jiráska. Film z roku 1925 je černobílý němý. Hraje v něm tehdejší herecká elita. Zahrál si v něm režisér Karel Lamač, dvě ženské superstar Anny Ondráková a Andula Sedláčková, klasický divadelní herec Jaroslav Vojta a filmový všeuměl Theodor Pištěk.

Zpět