1.6.2022 - Verneřice - Pohorsko - Konojedy
Výlet vedl a text napsal V. Hrubý (7,5km, 38účast.)
1. červen roku 2022 byl již od rána od rána jako stvořený pro výlet do přírody. V autobusu směrem na Lovečkovice se sešlo 36 litoměřických turistů a další dvě turistky přistoupily cestou. Takže nás Nakonec bylo třicet osm.Výpravu jsme tentokrát zahájili ve Verneřicích, které jsou městečkem založeným v kopcovitém terénu na Bobřím potoce. Existovaly již počátkem 14. století, ale připomínány jsou až v roce 1384, a to včetně původně gotického kostela sv. Anny. Odtud se přes bývalé železniční nádraží se vydáme na jihovýchod cestou do polí. Od nádraží nás čeká na dvou kilometrech cca 75 výškových metrů převýšení až na vrchol Pohorského vrchu, z jehož východní části se otevírá krásný pohled na část středohoří a Lužické hory. Zde obdivujeme neuvěřitelné množství luční květeny, kterou pamatujeme z dětství. První turistická trasa na Pohorský vrch byla vyznačena v roce 1891. Zároveň tu byla otevřena útulna s občerstvením pro turistky a dřevěná vyhlídková věž využívaná rovněž jako triangulační bod. Od roku 1982 sem nevede ani turistická značka. Pokračujeme do malé osady Pohorsko, které je bývalou osadou obce Bílý Kostelec a dnes je spolu s ní součástí města Úštěk. U zdejšího malebného rybníčku si dáváme přestávku na občerstvení. Dále pokračuje do Bílého Kostelce, kde se ukrývá zřícenina barokního kostela sv. Havla z roku 1733.
Za kostelem je možné spatřit ještě zříceninu zvonice. Na přilehlém hřbitově je několik málo udržovaných hrobů. Dnes je již pozemek v soukromém vlastnictví a je nepřístupný. Po dvou kilometrech dojdeme do obce Konojedy, cíle naší dnešní výpravy, zde se skupina rozdělí, část turistů jede domů, ostatní do Úštěka do cukrárny a poslední skupina si krásný den prodloužila návštěvou národní přírodní památky Dubí hory. Na úbočí byl odkryt mohutný, ztuhlý lávový čedič, jev u českých vulkanitů neobvyklý a jedinečný, byla tato lokalita v roce 1966 vyhlášena národní přírodní památkou. Díky ochotě pana správce zdejšího zámku, jsme si mohli prohlédnout interiér pozdně barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie, včetně oratoria. Památku, která se zdála být odsouzena k zániku, se podařilo díky majiteli, nadšení místních a penězům z norských fondů zachránit. Díky přátelé za krásně prožitý den a dle ohlasů předpokládám, že jste si ho užili stejně jako já.
